Beast Company

[Regulus Black]

VY.. nemáte právo vyčítat mi, co jsem měl nebo neměl udělat *zasyčí mu do tváře a už je u něj tak blízko, že mu dýchá za krk* Nehodlám vám vysvětlovat, proč jsem se nevrátil dřív, do toho vám vůbec nic není *z očí mu plane hněv a jen sílou vůle se drží, aby ho nevzal pod krkem* Zrušila? … Tomu nevěřím *poprvé trochu znejistí* Nevzdám se jí tak lehce. Chci ji požádat o ruku *zase získá zpátky sebedůvěru* A pokud mi budete stát v cestě, nemusí to pro vás skončit dobře *ztlumí hlas a zmírní tón* Nechte ji na pokoji, pane Lupine, a nic se vám nestane *snaží se vyjednávat po dobrém*

[Remus Lupin]

Já to taky vědět nechci..při vší úctě, je mi to úplně fuk...*zavrčí* Přesně tak, zrušila. Je svobodná a může si dělat, co chce. Momentálně chce být mou přítelkyní, takže bych vám doporučil, abyste to nebyl vy, kdo někomu poleze do zelí...Takže ne, nenechám, ne potom všem, co jsme překonali. Jediný, kdo by mě mohl poslat k čertu je ona sama. A výhrůžky na mě neplatí, pane Blacku.*zavrtí hlavou* Víc vám nemám k tomu co říct..hezký večer.* dodá chladně a obejde ho.*

[Regulus Black]

Ale já k tomu ještě mám co říct *bleskově se otočí, sevře mu pod krkem do pěstí jeho hábit a prudce ho přirazí ke zdi* Když to nejde po dobrém, půjde to po zlém *zasyčí mu do tváře* Nemám rád násilí, pane Lupine, ale nedáváte mi na výběr. Budu s vámi o Styx bojovat, dokud se jí nevzdáte, nebo nezemřete. Velice nerad bych vás zabíjel, ale sám mě k tomu nutíte. Máte poslední možnost vyjít z našeho sporu bez úhony *jeho výraz je chladný jako led, jen v jeho očích plane vztek*

[Remus Lupin]

*sice ho slyší, ale jak je zvyklý být spíš pacifický, tak se ani moc nebrání...zaváhá, ale nechce to vyhrotit příliš, tak pustí hůlku, kterou automaticky sevřel pod pláštěm, a místo aby využil kouzla, chytí Blackovo zápěstí, postupně zesílí stisk, až mu zavržou kůstky v ruce a donutí ho to tak povolit pěsti* to předvádíte velice dobře, jak nemáte rád násilí..*odstrčí ho od sebe kousek* Je mi líto, ale nevzdám se jí jen tak. *podstoupí ode zdi* Bojujte si, jestli chcete, ale budete mě mít v patách jako soupeře neustále... *zase sevře pod pláštěm hůlku, kdyby po něm chtěl vystartovat*

[Regulus Black]

*zasyčí bolestí, jak mu zapraskají kosti a jen si stačí uvědomit, jakou sílu má ten prokletý vlkodlak, než je přinucen povolit stisk pod jeho krkem. Neodhadl, že má před sebou rovnocenného soka. Trhne rukama, aby setřásl Remusovy dlaně ze svých zápěstí, ale neustoupí ani o krok. Dozadu, ale ani dopředu. Má silné nutkání vymazat mu ten dobrácký výraz z tváře, ale drží svůj vztek na uzdě, pouze rozšířené chřípí se mu chvěje jako u rozzuřeného býka* To vy mně nutíte používat násilí. Hájím si jen to, co je moje, já jsem tady byl první. Jestli si myslíte, že vám jednoduše vyklidím pole, hluboce se mýlíte. *blýská pohledem po Remusovi a hrbí se jak bojový kohout* Nemám vás rád, pane Lupine, ale chci, abyste věděl, že se nevzdám Styx jen tak lehce. *ruku má připravenou v pohotovostní poloze* A myslím to smrtelně vážně.

[Remus Lupin]

Žádná lidská bytost není ničí...*zavrčí hrozivě* to jen někteří kouzelníci mají pořád nutkání někoho ovládat nebo zbavovat svobodné vůle..*proti jeho vůli mu zazní v hlase hořkost* Byl. Ale svou šanci jste promrhal..*dodá chladně a přimhouří oči* copak, chcete mě vyzvat na souboj?*otáže se s pozdviženým obočím* pokud od vás pak bude pokoj, klidně do toho...protože jinak neuhnu ani já...*uchechtne se* nápodobně. Ale mám rád Styx a ona mě a to je rozhodující. Pro mě je to to jediné, na čem mi záleží, víc než na vlastním životě..zvažte to ještě...*pokusí se mu domluvit, i když ví, že je to zbytečné, na jeho místě by se choval stejně*

[Regulus Black]

*pozoruje ho přimhouřenýma očima* Přesně tak, pane Lupine *zablýská mu v očích* vyzývám vás na souboj. Pochopil jsem, že se Styx nevzdáte dobrovolně. Já ale taky ne. Takže rozhodne osud. *ústa mu zkřiví tajemný úšklebek, jako by si byl jistý, že vyhraje* Navrhuji souboj hůlek. Ve stylu ruské rulety. Na život a na smrt. Pravidla jsou jednoduchá - všechny kletby jsou povolené. Až na tu smrtelnou, to by bylo moc jednoduché. *ušklíbne se* To je férový způsob zbavit se soka v lásce, co myslíte? *na rtech mu pohrává vyzývavý, provokativní úsměv, jako by čekal, že se Remus zalekne a konečně to vzdá* Jdete se mnou do toho, pane Lupine?

[Remus Lupin]

*chvíli ho pozoruje, tvář nečitelnou* myslím, že tím by se náš problém mohl vyřešit...*odpoví nakonec* přijímám..*přikývne* kdy a kde?*zeptá se věcně* v souladu s tradicí si přiveďte pobočníka, který bude zároveň svědkem..*dodá*

[Regulus Black]

*koutky úst se mu zvednou do spokojeného úsměvu* Výborně, pane Lupine... jste muž činu. Kdybyste nestál proti mně, snad bych vás i obdivoval. *ušklíbne se uštěpačně* O tom nepochybujte, že se problém tímto definitivně vyřeší. Pokud nemáte nic proti tomu, vybral bych místo a čas. Dám vám včas vědět. *pustí hůlku, kterou doteď svíral pod pláštěm a holé ruce volně spustí podél těla* Přiveďte sebou sekundanta, který z místa souboje odtáhne vaši mrtvolu. *záludně se pousměje* Budu se těšit... pane Lupine. *mírně ukloní hlavu, otočí se a zmizí ve tmě mezi domy*

[Remus Lupin]

*zavrtí hlavou nad tím, jak moc si je jistý* dobře, budu tedy čekat na vaši zprávu...*kývne mu, počká až zmizí ve tmě a sám se vydá na opačnou stranou, zachumlán v plášti i myšlenkách*