Remusova pracovna - soukromé konzultace

[Remus Lupin]

*chvíi draka ještě studuje, nějak se nemůže odtrhnout* no, proč ne, to je docela hezké jméno pro Draka..jestli se bude líbit i jemu...*kývne k němu bradou*

tak proč ne, tyhle zvířata jsou natolik vzácná, že jakákoliv podpora příjde vhod. Takže další bude jiný druh? *optá se zájmem*

[D.J. Orlovský]

Rozhodně budou další *dychtivě přikývne* Tak co, jak se ti líbí jméno Armad? *kývne na dráče, které nadšeně roztáhne křídla*

Takže kolik jsem dlužen za ty knihy? *vytáhne měšec a odsype patřičnou částku* Tak pojď, Armande *kývne na dráček* A díky, Remusi. *rozloučí se*

[Mystick von Sachsen]

vtrhne dovnitř. V náručí má velkého, zkrvaveného rotvajlera. Položí ho šetrně na stůl a dost naléhavě se obrátí na Remuse. Omlouvám se, ale mohl byste mi pomoci? Mého psa něco dost ošklivě pokousalo, jestli se mu nedostane pomoci, zemře. je z toho úplně hotová, na zhroucení.

[Remus Lupin]

*překvapeně vzhlédne od jakési práce, do které byl plně zabrán, ale když vidí pséka, tak se vymrští na nohy a opatrně se k němu nahne nad stolem* co se stalo, Nebo spíš, víte, jestli ho takhe zřídilo něco nadpřirozeného? nebo jen jiný pes...*zkušeně prohmatává rotvíka a kouzly se pokouší zastavit krvácení z nějvětších ran, abymu tam nevykrvácel, než se dozví víc...*

[Mystick von Sachsen]

Já-já nevím. Můj skřítek viděl zmizet mezi stromy nějaký dlouhý ocas. Nikdo z mých psů by mu to neudělal. hrábne si rukama do vlasů a zatahá si za ně. Prosím, řekněte, že mu dokážete pomoci.

(moc se omlouvám, že jsem vám sem takhle vtrhla, ale tohle se mi stalo poprvé a já nevěděla, na koho se obrátit...)

[Remus Lupin]

(v pohodě, Remus je asi nejpovolanější...leda by u Munga chtěli fušovat kromě kouzelníků i do zvířátek:D)

*na vteřinku zvedne zrak* dlouhý ocas? to má víc tvorů...to mi moc nepomůže...*mumle si už zpátky skloněný nad psékem, dokončí prohlídku...* tak zlomeného nic nemá, ale ty rány jsou hluboké...to muselo udělat něco s velkou tlamou s hodně zuby...navíc aby jen tak něco napadlo takového psa...*nakrčí čelo a přinese si na malém stolečku nějaké tiše cvakající přístrojky, aby zkontroloval, jestli nemá nějaké vnitřní krvácení...v strojku chvíli vrčí a tiše prská, ale REmus se zdá být s výsledkem spokojený* tak to by bylo...ale přesto jsou ty rány hodně hluboké...nepovede se mi je asi zacelit všechny...*dá se zase hůlkou do práce* budu si ho muset tady nechat...už jen aby se vyrovnala ta velká ztráta krve...*a pracuje na levé straně břicha, svaly se pod hrotem jeho hůlky stahují a roztřepené konce k sobě zase přiskakují*

[Mystick von Sachsen]

Já vám opravdu moc děkuji. Budu moc ráda, pokud přijmete nějaké finanční vyrovnání. Za pomoc i za ochotu. zní už trochu klidněji.

[Remus Lupin]

to vyřešíme pak...*na okamžik zvedne oči v úsměvu na ty finance* máte poblíž, kde se to stalo ještě nějaká zvířata, co by mohla být napadena? *přejde na pravou stranu a pokračuje v hojícím kouzle* možná by bylo dobré se ujistit, že jim nic nehrozí...ať jich tady na stole nepřibyde víc...

[Mystick von Sachsen]

Ano, mám tři koně a sedm psů...ale všechny je mám zavřené až na...pane bože, moji koně! poslední slova skoro vykřikne. Asi bych je měla jít zavřít. dost zmateně se otočí a přemístí se domů.

[Remus Lupin]

*jen němě přikývne, jak se soustředí na práci a ani nemrkne, když se Mystick rozeběhne domů...dokončí práci na těch nejhorších, ze skladu si přivolá velký pelech, vystle ho a překryje čistým plátnem, opatrně psa zvedne do náruče a přenese do improvizovaného lůžka, pesek, jak je unavený, tak ani neprotestuje, snad vycítil, že se mu snaží pomoct.... opatrně mu nadzvedne hlavu a dá mu trochu napít, největší rány překryje obvazy a přejde ke stolu a připravil nějaké masti...chvíli se přehrabuje ve skříni s ingrediencemi a polohlasně si mrmle*