Vchod do podniku

[Jason]

Beccy: to už se nedozvíš....*prohlásí tonem, že to je tajemství* hm..výborně, není nad to mít společné tajemství...další...*trochu se uculí a už mu to jde líp než prve...pak koukne, že mu přibyla další ošetřovatelka* a hele....*zaostří na ni a protáhne obličej* a jéje...já mám takovou smůlu...to tady není nějaká volná ženská nebo co?*zavrčí si*

[Manori]

*klečí vedle Jasona* Myslela jsem, že už dali pokoj...tak evidentně ne....čím můžu pomoct?*rozhodně na ně koukne - no jak je poslouchá s tím Aubreym, tak si to až skoro rozmyslí a radši sklopí pohled k Jasonovi* Víš, že jsi strašná kecka?*zavrtí hlavou, ale musí se na něj uculit*

[Jean-Claude]

Tak zase....*poznamená si pro sebe- jo, úplně to vidím, jak Devlin si sedí na trůně, ovívá se křídlem, relaxuje a naráz bouchání a Devlinéééé! heeej, Devlineeee! - úplně vidím ten protažený xicht:D trochu povytáhne obočí, že neprotestuje* No výborně...aspoň nemůže Aubrey říct, že bych mu nedopřál nějakou pořádnou zábavu....*dopije sklenku* děti...?*na chvíli se zamyslí, jak zvažuje pro a proti a už to vypadá, že ho to nebude zajímat...* Ty ušetřete...upravíte jim vzpomínky a vysadíte po cestě někde, kde se o ně postarají...aby neřekli, že nejsem lidumil...*cha, no to by se Postrachovi fakt ale FAKT nelííbilo:D*

Nijak, lištičko.*zarazí ji ostře, pak dodá o něco jemněji* Zvládneme to sami...navíc bude lépe, když si to s nimi půjdou vyřídit upíři, proti kterým tady brojí... jeden neví, co tam všechno budou mít...a asi by mě monsieur Postrach nepochválil, kdybych tě tam poslal a něco by se ti tam stalo....a mě by se to taky nelíbilo. I když máš u mě pořád vroubek.*koukne na ni důrazně, že oni dva si ještě mají co říct* ale můžeš zůstat u Jasona, pro jistotu...nechci ho nechat bez dozoru..začíná se nějak moc zajímat o pohyb...*cukne koutky* Nerad bych plýtval zbytečně silou....

*odloží sklenku* Tak já si půjdu zavolat a domluvím doprovod...vy se postarejte o to, aby se tady Jason dostal do postele, dámy...*cukne koutky a nechá je tam s tím posledním dvojsmyslem*

[Rebecca Altamirano]

Jason: Pff, tak si to teda nech... Ušklíbne se dotčeně, ale v očích jí vesele zajiskří. Je ráda, že už se cítí evidentně o dost líp. No jo vlčku, tomu se říká smůla. Zamrká na něj nevinně.

No, bohužel nedali. Bohužel pro ně. Upřesní se zlým úsměvem. Jo, musím souhlasit. Tohle je až moc tenký led a vsadím krk, že ani Postrachovi by se to moc nepozdávalo. Koukne na ni trochu lítostivě, umí si představit, jak ji to musí štvát, že si taky nemůže jít hrát:P

Myslím, že to bude považovat za vánoční dárek. Uculí se pobaveně, když si představí, jak se bude Aubrey tvářit. Souhlasím, myslím, že snad nebudou tak moc zasažení tím jejich fanatismem. Dají se převychovat a dostat šanci samostatně uvažovat. Přikývne spokojeně. Dobře, my se ti zatím o vlčka postaráme, neboj. Mrkne na Man vesele. Prý tě máme expedovat do postele...Chceš odnést? Neodpustí si další rýpnutí a v očích jí vesele jiskří.

[Manori]

Vrrr....mno jasně, že si vy chlapi takhle notujete...*hodí po odcházejícím JC škaredý pohled, pak si povzdychne* No....tak vypadá to, Jasone, že se mě hned tak nezbavíš...*uculí se*

Jo, to se vsaď, že by se mu to nepozdávalo...*přikývne* asi si budu muset nají vlastní špatňáky na výprask....*a jde jí pomoct dostat Jasona do postele:D*

[Jason]

Ne! Nést ne, zatracená práce...*kroutí se* jen mě....postavte,*zatváří se poraženě, když se sám nezvedne* už je mi přece jen líp....*natáhne k nim ruce*

[Rebecca Altamirano]

No když nee, tak ne. Uculí se pobaveně a pomůže mu vstát. Jen ho tak decentně jistí, kdyby šel náhodou k zemi. No jo, vlastní špatňáci... Zatváří se poněkud kysele, když si vybaví toho svého, osobního. Fakt už se těším, až budu mít taky trochu klidu. Ušklíbne se a spolu s Man vede Jasona do jeho bytečku.

[Jason]

*nechá se vytáhnout na nohy, že frajersky půjde sám, ale podlomí se pod ním poněkud kolena, tak ještě rád se jich chytne* konečně je k něčemu, že nejsem moc vysoký...*vtipkuje radši*

[Manori]

Beccy: Klid? Co to je?*ušklíbne se a chytí Jasona opatrně ale pevně* tak jdem....*sunou se do zákulisí a soukromým pokojům*

(dál u Jasona:))

[Astrai]

Projíždí městem právě když slunce pomalu klesá za obzor. Ve chvíli kdy se zcela setmí se rozsvítí světla podniku, jehož název ji okamžitě zaujme. Bez váhání zabočí na parkoviště, zastaví a vystoupí. Na sobě má obyčejné pohodlné džíny a top v tmavě vínové barvě. Přečte si upozronění o zákazu vnášení svatých předmětů a stříbra, ale nic takového u sebe nemá, má raději zlato. Odloží si jen kabát a zamří do baru.