Knihovna

[Wenai Lafayette]

Tak nějak. +zapálí si cigaretu a začne něco hledat v kartotéce+ Neviděla jsi učebnici na basovku? Myslím, že jsme tu něco takovýho měli, kdysi... Jak se mají dvojčata? A co ty?

[Syriana Spinnel]

Jasně počkej chvilku +začne kolem sebe hledat, má pocit že ji držela v ruce+ ááno tady +vylový knížku a dá jí Wenai+
http://korinem.sweb.cz/sevi/basskola/bassprirucka.pdf
No dvojčata se mají dobře, asi +pokrčí neurčitě rameny+ učíš se na basu?

[Wenai Lafayette]

Jé, díky. No učim, ale jde mi to jak psovi pastva. +vezme si od ní knížku a roztržitě se pohladí po ruce, kde rukávy k loktům zpola zakrývají modřiny a stoupky, koukne do učebnice+ Viktor tady není. Jel na Island. +usměje se na Syr a sedne si na stůl+ Můžeš jet za ním, je někde na severu, někde mám souřednice, začne prohledávat kapsy až najde zmuchlaný papírek+ Jo, to je ono. +vyklepe z něj zbytky jakýhosi prášku+

[Syriana Spinnel]

+Chytne ji za ruku a vytáhne jí rukávy, sykavě se nadechne a zamračí+ Wenai! +chvilku mlčí+ Wenai co to děláš zlato hm? Nebudu ti tu kázat, ale tohle? +postmutní+Jo vím o tom Islandu

[Wenai Lafayette]

Já nic nedělám. +vytrhne jí ruku a zatřepe jí ve vzduchu, aby setřásla rukáv+ Já prostě... prostě jenom... jsem strašně sama. +zamumlá a odšourá se+

[Syriana Spinnel]

+Vyběhne za ní na chodbu+ Počkej, prosím +přijde až k ní a pevně ji obejme+ víš že tě mám moc ráda že ano?

[Wenai Lafayette]

+Laxně na ni koukne+ To je mi platný, jak mrtvýmu zimník. Potřebuju se něčeho napít. +přejde chodbu a vejde do pánského salonu+

[Kain]

+Jen co nahlídne do téhle rozlehlé místnosti, okamžitě ví, že je to ta pravá. Vejde dovnitř a pečlivě za sebou zavře dveře. Rozhlédne se a jen co mu zrak padne na glóbus při okně, oči mu zasvítí a na tváři se mu objeví vítězný úsměv.+ Mám tě. +šeptne tiše sám pro sebe. Podejde k němu. Nejdřív si ho jen zkoumavě prohlídne, pak na něj v několika místech poklepe prsty a jeho úsměv se ještě rozšíří. Najde předěl, vytáhne dýku a její špičkou globus opatrně otevře. S uspokojením zjistí, že to pro co přišel je na svém místě. Opatrně vyndá zlaté jablko z jeho skleněné schránky a ukryje ho v jedné z kapes svého pláště. Glóbus opět zavře.+

[Kain]

+Už už myslí, že se vrátí odkud přišel, no zastaví se v půlce pokoje a chvíli přemýšlí, jak si vzpomene na ten služebníkův pokoj. Vyjde ven a zamíří opět vzhůru.+

[Maltezius]

+nakonec se dostane i do knihovny, když jde kolem globusu, tak jen tak zběžně nadzvedne, a vyděsí se, protože to nečekal, zkontroluje ještě jednu věc, seběhne do vstupní haly a přemístí se+