Ten pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

+s úsměvem a pomalu usínajíc na ni hledí a pak i ona usne jak špalek+

[Kim Jasper]

+Probudí se už docela pozdě, ale oči ještě neotvírá, protože se jí zdálo něco hezkého a je jí tak krásně teplo. Po chvilce si uvědomí, proč jí je tak dobře. Otevře jedno oko, pak druhé a když zaostří na Wenai, usměje se. Jemně, aby ji nevzbudila, ji pohladí po vlasech a pozoruje jako spí.+

[Wenai Lafayette]

+krásně se jí spí, a jak ji Kim pohladí tak se napůl usměje a zamumlá ze spaní+ Dej mi housku. +a pak zase spí, ale po pár okamžicích se vzbudí a zamrká+ Dobrý ráno, hvězdo. +zamumlá teď už s vědomím úsměvem+ Jak jsi se vyspala? +pořřád se válí na posteli+

[Kim Jasper]

+Jak Wenai zamumlá ze spaní, musí se uculit.+ Dobrý ráno. +zářivě se na ni usměje.+ Krásně. Co ty? zdálo se ti něco? +zjišťuje pořád s úsměvem a pohladí ji konečky prstů po rameni.+ Co co, vracíme se dnes zpátky do hotelu?

[Wenai Lafayette]

Hm-m. +kývne souhlasně+ Zdálo se mi... +prohrábne jí vlasy+ že jsme v Paříži a jdeme do baru, kterej je strašně hluboko pod zení a je maskovanej, takže se k němu šlo přes nějaký vietnamský obchody, ale pak jsme došli a někdo mi ukradl cigára. +zasměje se pak nad tím, jak divně to najednou zní+ A co ty? Co se zdálo tobě. +zeptá se jí zvědavě+ No, asi by jsme se vrátit měli. Chce se ti?

[Kim Jasper]

Housky v tom snu náhodou nefigurovali? +zeptá se s úculem.+ Ale nápad s tím barem v Paříži se mi líbí. A na cigára bychom daly pozor. +mrkne na ni.+ No... já už ani nevím, ale bylo to něco hodně příjemného a jak jsem se pak probudila vedle tebe, bylo to ještě hezčí. +usměje se.+ Nechce. +pokroutí hlavou.+ Ale musíme. Ty sama jsi včera říkala, že už ani nevíš, jak se drží basa. +škádlivě do ni trochu šťouchne.+

[Wenai Lafayette]

Housky? +zamračí se přemýšlivě a pak zavrtí hlavou+ Ne, na ty si nevzpomínám. +usměje se na ni+ Nemůžu tě nutit vrátit se do města, když nechceš. +přetočí se k ní a přitiskne se na ni, jemně ji zatlačí do podušek a políbí+ Není na Paříž moc brzo? Ale taková snídaně v Paříži... +pohladí ji dlaní po nahém těle po prsou, na břicho až do klína, pak ji chytne za ruku a políbí ji na konečky prstů.

[Kim Jasper]

+Zazubí se.+ Ty taky nevypadáš, že by ses chtěla vrátit. Dá jí ruce kolem pasu a přitiskne si ji tak k sobě víc. Polibek jí opětuje.+ Chceš jít do Paříže? +zeptá se překvapeně. No následně musí slastně přivřít oči a zachvěje se po celém těle, jak ji Wenai pohladí.+ A co tak strávit ještě chvilku v posteli? +navrhne s úsměvem, když oči opět otevře.+

[Wenai Lafayette]

Jenom chvilku. +zašeptá jí horkými rty do krku, který jí olíbává a pokračuje v tom na její klíční kost, na dekolt a ňadra, jednu bradavku vezme mezi try a hraje si s ní jazykem dokud neztuhne, pak ji ještě jendou olízne, zvedne hlavu a podívá se Kim do očí+ Ale jenom chvilku. +zašeptá znovu a hluboce ji políbí+

[Kim Jasper]

Jo, jenom chvilku. +zašeptá neschopna ze sebe dostat nic duchaplnějšího. Wenainy doteky ji rozechvívají zevnitř. Vjede jí prstama do vlasů, prohrábne je a pak jí polibek hluboce opětuje. Nadzvedne kolena, a jak Wenai leží na ní, opře se koleny kolem jejích boků, klínem se otře o její klín a při tom jí provokativně koukne do očí.+