Pokoj pro hosty

[Geralt]

+proletí řádky dál+ Je tady něco psáno starou formou run, naposledy jsem to viděl v Kaer Morhen, když jsem byl dítě, musím si vzpomenout, chvíli mi to bude trvat. +snažně přemýšlí+ale nejspíš to nechám až na zítra, nevadí? To víš, aby ses mě nemohla zbavit +uculí se+

(PM)

[Wenai Lafayette]

Dobře. +omotá mu ruce kolem ramen+ Třeba tam je recept na nějaký lektvar co potřebuješ. +políbí ho+

[Geralt]

+políbí ji do vlásků+ ty jsi zlatíčko víš. Je mi tady u tebe dobře

[Wenai Lafayette]

mě je s tebou taky krásně. Odnes mě do postele prosím, půjdem spát, dneska už toho bylo moc.

[Geralt]

tvé přání +vezme ji do náručí a jde s ní k posteli+ je mi rozkazem +přitáhne si ji k sobě a pevně ji obejme+

[Wenai Lafayette]

+obdivuje jeho sílu, jeho svalnaté paže, koneckonců, ona je kus ženské, když ji obejme, cítí jak se v něm ztrácí, cítí se v bezpečí+

[Geralt]

+položí ji do polštářů a drží si ju v ochranném náručí, přikryje je dekou a hladí ji po vláskách+

[Wenai Lafayette]

+dnes naposled se mu podívá do očí a zavře ty své+

[Geralt]

+nespouští z ní oči, nemůže se vynadívat+

[Wenai Lafayette]

+spí a probudí se až ráno, venku sněží, tak vstane a jen v košili - té od něj - se jde podívat z okna+