Pokoj pro hosty

[Wenai Lafayette]

Nebojím. Vlastně tu dobu obdivuju a snažím se jí přiblížit, i když se nedokážu vzdát věcí jako je tekoucí voda. +pohled jí sklouzne na jeho břicho+ Tolik jizev... Musíte být velmi odvážný a silný...

[Geralt]

Moje jizvy jsou +rychle se začne natahovat po haleně, protože Yennefer nenáviděla pohled na ně+ odpusťte. Většinou si mě lidé najímají na věci kterých se bojí, jsem zaklínač, je to má práce. Přiznám se, že tekoucí voda je velice příjemná

[Wenai Lafayette]

Ne, to je dobrý. Podle mě, jizvy něco dokazujou, statečnost a tak. Taky jsem jich kdysi pár měla, ale musela sem si je nechat oddělat.

[Geralt]

+spustí ruku a podívá se na ni zvláštním pohledem, duhovky mu zasvítí+ Oddělat? To jde?

[Wenai Lafayette]

Jistě, tady jde spousta věcí, skoro všechno. A navíc, zbičovaná záda se ve večerních šatech zrovna dvakrát hezky nevyjímají.

[Geralt]

+nevěřícně na ni pohlédne+ zbičovaná záda? jaký troufalec si tohle dovolí k tak půvabné dámě +po kůži mu přeběhnou vlnky prchlivé zlosti+ Doufám v jeho dobru, že již nežije

[Wenai Lafayette]

No to víte, krást se nemá. Zvlášť když vás chytnu+ ušlkíbne se a pak se rozesměje+ To opravdu nevím.

[Geralt]

+přikývne jelikož to chápe+ Nechat se chytit, je pošetilé +mrkne na ni+ No madmoiselle Wenai, máte pro mne nějakou náplň? Nemohu zde pobývat a neodvděčit se vám. +přisune se k ní a opět ji nechá topit se v černotě jeho očí, jenž jsou jako sametová noc, se třpytivými hvězdami+

[Wenai Lafayette]

+kouká na něj jak u vytržení, ale už ne jak včera, spíš rozpustile+ Však ono se něco najde... +mrkne na něj+

[Geralt]

Například? +přiblíží se jí k obličeji až tak těsně, že ji ovane vůně bylinek, k bělení zubů+