Pokoj vpravo nahoře

[Ještěrena Tosca]

Vrátil jsem se, brouku. +sleduje ji, klekne k ní, pak udělá znamení aby ji přestala bolet hlava+

[Wenai Lafayette]

Děkuju. +řekne, aniž je jasný, za co mu děkuje, lehne si na zem a zakryje tvář rukama+

[Ještěrena Tosca]

+chytne ji zas do náruče a odnese do postele, tam ji svleče a nechá spát, pak jde dolů+

[Wenai Lafayette]

+v poledne se vzbudí+ Boha mě je blbě. +pak kouká kde je, až jí zrak padne na Ještěrenu+ Co ty tady děláš? Kdy ses vrátil?

[Ještěrena Tosca]

Včera večer. +sedne si k ní na postel a podá jí sklenici+ Vypij to.

[Wenai Lafayette]

+do roztřesených rukou vezme sklenici a vypije její obsah, zaksichtí se, ale cítí, že se jí dělá líp+ Proč ses vrátil?

[Ještěrena Tosca]

+chvíli na ni mlčky kouká+ Prostě jsem se vrátil.

[Wenai Lafayette]

+schová obličej do dlaní+ Tady je to úplně na poser. Viktora zavřeli a já... Já se za něj musím obětovat. Ten bytsrozor jde po mě. Takže mu asi dneska zavolám, že se mu přiznám, když pustí bráchu.

[Ještěrena Tosca]

No všiml jsem si, že tu není zrovna dvakrát veselo. Wenai, nemůžeš jít do lochu. Je tam nuda, já to vím, pokaždý jsem musel zdrhnout.

[Wenai Lafayette]

+podívá se na něj zoufale+ Ale co mám dělat? Bráchu v tom nechat nemůžu!