Le Cafe d'Angel

[Styx]

Kavárna ve francouzském stylu pro zákazníky salonu, ale i pro ostatní návštěvníky, kteří si chtějí posedět v příjemném prostředí a kde budou ihned obslouženi.

[Memory]

Spoločne s Andrém vojdú dnu a usadia sa k baru. Memory si hneď objedná veľký pohár pomarančovej šťavy zriedenej s vodou.

[André Bourson]

Vejde s Mem do baru a rozhlíží se zvědavě kolem. "Moc hezké prostředí. Takové... povědomé..." Ušklíbne se a posadí se k baru. Objedná si vychlazenou pramenitou vodu s kapkou citronu, kterou hltavě vypije a hned objedná další. "Je to skvělý nápad udělat bar v areálu salonu. Všechno je tady poruce," pochvaluje si. Zahledí se na Mem a chvíli ji upřeně pozoruje. "Nemáš... výčitky svědomí... z toho, co se mezi námi stalo? Myslím... vůči tvému příteli."

[Memory]

"To je dobré, že sa ti to zdá povedomé." tajomne sa usmeje, no viac k tomu nepovie. "Nápad to bol skvelý. Najskôr hostí poriadne umoríme v saune smädom, aby potom mohli zavítať do nášho baru." šibalsky sa zasmeje, no hneď jej úsmev povädne a ona sa zatvári vážne. Chvíľu na Andrého skúmavo hľadí. Potom sa však slabo, trochu neisto, pousmeje, akoby odrazu nevedela, ako sa tváriť. "Prečo si myslíš, že mám priateľa?"

[André Bourson]

(nespletla ses? nemělo to být: ... zavítat do našeho baru... )
"Protože jsi mi to předtím lehce naznačila," pousměje se. Pomalu souká ruku po stole, překládá prsty jeden před druhý jako chapadla malé chobotničky, až se dotkne jejích prstů. "Tak jak to s tebou je?" ptá se lišácky.

[Memory]

(už som to opravila...tuším je najvyšší čas ísť do postele )

Čašník jej dá, čo si objednala a ona sa schuti napije. Pred odpoveďou ju to však nezachráni. Sklopí zrak a pozoruje Andrého prsty, ktoré si nájdu jej ruku. Keď sa dotknú, nepohne ňou, ale do očí mu nepozrie. "Dlho som si myslela, že som zamilovaná do jedného muža." rozhodne sa vyjsť s pravdou von. "No musel nečakane odísť a ja.... vlastne si už vôbec nie som istá, čo k nemu cítim. Navyše, vôbec netuším, ako na tom je, alebo bol on." dodá trochu zahanbene. Zdvihne zrak a zahľadí sa do Andrého očí. Už sa neusmieva, no svojimi prstami jemne prejde po tých jeho. "Keby som skutočne mala priateľa, k ničomu by medzi nami nedošlo. V týchto veciach som dosť zásadová."

[André Bourson]

Tiše poslouchá, s čím se mu Mem svěřila, oči upřené na její rty. "Takže už do něj zamilovaná nejsi?" Vyzvídá a snaží se, aby to bylo opravdu nenápadné. Pomalu jí sevře ruku do své dlaně na povzbuzení. "Nechci ale vyzvídat," uculí se nevinně.

[Memory]

"Neviem....ja...prečo ťa to vlastne zaujíma?" trochu podozrievavo. Teraz zas vyzvedá ona.

[André Bourson]

"Taky nevím," vrátí jí to s úsměvem a jedním douškem vypije sklenici studené vodu, pořád jaksi nemůže doplnit potřebné tekutiny v těle. "Protože pokud ho ještě miluješ, nechci, abys měla kvůli mně problémy. To bych opravdu nerad."

[Memory]

"André." výraz na jej tvári zmäkne a objaví sa úsmev. "To čo sa medzi nami stalo, bola tá najúžasnejšia vec, ktorú som za posledných pár mesiacov prežila." ruku si vymaní z jeho dlane a prstami mu nežne prejde po tvári. "Neľutujem to, naopak, rada by som si to niekedy zopakovala, ak budeš chcieť." tvári sa zrazu ako čertík bertík, no po chvíli zas zvážnie. "Nemyslím si, že by som z toho mala mať nejaké problémy. Dúfam, že ani ty nie." ruka jej zas skĺzne a vtesná sa opäť do jeho dlane.