Ložnice

[Tony Dolohov]

+Usměje se. Je spokojený že konečně nemusí jen ležet+ Zase vývar. Myslím že začínám mít v žaludku moře, jen tam vypustit lodičku +kritizuje. Zamračí se na skřítka, rozhodně se mu nezdá aby ho tu ten špinavec okukoval nahého při jídla. Už se po něm chce rozkřikout, když ho Styx předběhne. Je jedno jak potichu to skřítek Styx šeptá, podle jejího nadšení pozná že buď přišel dopis od Lupina, nebo dokonce i on sám. Jen stroze kývne jako že to rozhodně zvládne a věnuje plnou pozornost svému jídlu+

[Tony Dolohov]

(a už si Toníka píšu zase sama, už se mi po něm stýýskalo:))

+vyprovází Styx zamračeným pohledem až ke dveřím, docela by ho zajímalo, kdo si to dovolil vyrušit ji takhle brzy za svítání a překazil mu tím ráno, které chtěl strávit s ní. Rozmrzele dojí všechno beze zbytku, potřebuje teď nabrat síly, pak vše odstrčí a pokusí se zvednout z postele. Samotného ho překvapí, jak mu to jde už docela snadno. Lehce vrávoravým krokem se dopotácí do koupelny a dá si osvěžující ranní koupel+

[Tony Dolohov]

+vyleze ze sprchy a po fyzické stránce se cítí mnohem líp, ovšem náladu má stejně mizernou jako předtím. Zahlédne neuklizené špinavé nádobí od snídaně a vztekle zařve na skřítka. Doleze k nočnímu stolku a vezme si lektvar od Snapea, rovnou dvojitou dávku. Když skřítek přijde pro nádobí, hodí po něm botou a zasáhne ho do zad, až skřítek upadne na zem i s tou horou talířů+ Ty lemro líná! +vybíjí si vztek na sluhovi+ Ukliď to a vypadni! +skřítek dělá, co může, aby co nejrychleji zmizel páničkovi z očí+

[Tony Dolohov]

+oblékne se, s jednou rukou mu to nejde tak, jak by chtěl a zase má další důvod ke vzteku. Každou chvíli sprostě zakleje, nebo něco smete u dosahu, k tomu se ještě přidala žebra, která bolí při každém nádechu. Dojde do posilovny a tvrdým cvičením překonává sám sebe a snaží se zvítězit nad svojí bolestí, aby si dokázal, co je schopný vydržet+

[Styx]

+když Remus odejde, vrátí se zpátky k Tonymu, aby ošetřila jeho hojící se rány, v pokoji ho však nenajde a tak ho jde hledat. Zděsí se, když ho přistihne dělat kliky a sedy-lehy v posilovně+ Ty ses dočista zbláznil, že? +vyjede po něm a je vážně naštvaná, že je tak nezodpovědný+ Proč se vůbec snažím +odvětí zklamaně a vztekle opustí místnost+

[Tony Dolohov]

+hledí za ní a ačkoli to nepřizná, mrzí ho, že ji zklamal. Pohlédne nepřátelsky do obrovského zrcadla a vidí v něm lidskou trosku. Shrbenou útrapami, s tváří zkřivenou bolestí, s ránami na těle, s poznamenanou duší. Vezme do ruky činku a hodí ji zuřivě proti svému odrazu. Sklo se roztříští na milion kousíčků, všude je nepořádek, ale lidská troska zmizela. Tony ještě chvíli stojí s hlavou zaraženou mezi rameny, pak se vzchopí a hrdě narovná a jde se sebou něco udělat, aby Styx nedělal ostudu na jejím večírku+

[Tony Dolohov]

+oblékne se do černé pracovní košile a kalhot, připne si několik pouzder na dýky a nože kolem hrudi, stehen a lýtek a ozbrojí se až po zuby chladnými zbraněmi. Do brašny si vezme nejnutnější věci a přehodí si ji přes rameno. Hůlku zastrčí za opasek, oblékne si plášť a přes něj hábit, rozhlédne se naposled po pokoji a přemístí se ke Styx rozloučit se s ní před těžkou misí+

[Tony Dolohov]

+uloží si do vitrínky další dýku, kterou mu dnes dala Styx k narozkám do sbírky a pak si oblékne svůj nejlepší plášť a vyrazí slavit do ulic+