Kuřácký a karetní koutek

[Neferet]

+trochu zkoumavě se na něj podívá, něco se jí nezdá, ale očividně nemůže přijít na to co+ Fernando se má celkem dobře. +zamrká nad náhlou změnou tématu+ Nejspíš. +dodá už potichu, těsně předtím než se napije+ Stalo se něco? +zeptá se opatrně+

[Tony Dolohov]

Nic se nestalo. Mělo by? +s překvapeným výrazem, jako kdyby uviděl mimozemšťany, se na ni zahledí a je naštvaný sám na sebe, že se nedokázal ovládnout a prozradil se, snaží se zachránit situaci+ Proč mám pocit, že z tvých slov sálá asi tolik nadšení, jako ze Snapea při opravách písemek?

[Neferet]

To já nevím jestli by mělo. +zalže docela snadno a trochu zkoumavě se na něj podívá+ Hele nedívej se na mě tak, jestli o tom nechceš mluvit, tak o tom nemluv. +brání se s konejšivým úsměvem+ Možná proto, že to tak je. +pokrčí mírně rameny, neche ho zatěžovat svými pocity a problémy, zaboří se víc do křesla a pohrává si se sklenkou+ Vlastně ani o nic nejde. +snaží se přesvědčit i samu sebe+ A co ta dovolená, co jsi plánoval? +snaží se odvést řeč jinam+

[Tony Dolohov]

+podiví se tomu, že by Nef nevěděla, proč při zmínce o tom vlkodlakovi tak vypěnil, musí přece vědět, že ho Styx pustila k vodě kvůli té noční stvůře+ Nevím, jestli si uvědomuješ, že mě provokuješ? +zablýská se mu v očích, ale pak mávne rukou+ Nech to být, opravdu nechci o tom mluvit +pozná, že v Nef vztahu to není asi taky moc ideální, tak se dál neptá+ Tu dovolenou plánuji. A doufám, že pořád platí, že se Styx. Vždycky chtěla vidět pyramidy +je rád, že změnili téma+ Tak doufám, že alespoň kvůli nim pojede se mnou

[Neferet]

Já a provokovat? To snad ani nejde. +usměje se a pak pouze přikývne, když se o tom nechce bavit, nebude ho nutit+ Přeju ti, aby to vyšlo. +usměje se upřímě+ Doufám, že pak dostanu nějaký suvenýr. +široce se zazubí, jako, že ona je svatoušek a rozhodně nic neřekla+

[Tony Dolohov]

Ne, ty to vůbec neumíš +zasměje se jejímu rádoby nevinnému výrazu+ Pokud to vyjde, určitě ti něco přivezu. Nějaký suvenýr, sošku, mumii, nebo rovnou nějakého egyptského otroka +mrkne na ni+

[Neferet]

Pochybuješ snad? +široce se usmívá+ Zase tak náročná snad nejsem. +zasměje se+ Bohatě stačí, třébá... +zamyslí se+ ... sklenice s egyptským pískem. +poťouchle se usmívá+ Ale samozřejmě pokud jinak nedáš, tak bych nějakou soškou nepohrdla. +nahodí andělský výraz+

[Tony Dolohov]

Pochybovat o tobě? Nikdy +uculí se+ Jseš opravdu skromná. Písku tam bude snad dost +směje se+ Ne, neboj se, určitě na tebe budu pamatovat. Nech se překvapit. Zajisté mi tam něco padne do oka, co by se ti mohlo líbit. Máme podobný vkus. A jak se máš pořád, dlouho jsem o tobě neslyšel.

[Neferet]

Taky jak bys mohl, že. +culí se na oplátku+ Dobře, nechám se překvapit. +zvedne ruce na znamení, že se vzdává a culí se+ No, tak jde to. Hodně práce, málo zábavy a skoro žádná zranění. +pousměje se+ Od posledního večírku jsme museli vyřešit doma několik problémů, skoro jsem dopsala knihu a přeložila pár nových svitků. Prostě normální život. A jelikož se mi moc nechce mezi lidi, tak o mě nemůže být ani moc slyšet. +pokrčí mírně rameny+ I když pomalu začínám přemýšlet nad tím, že bych nějakou dobu strávila v Bemountu. +zamyslí se+ Svým způsobem bych potřebovala trochu odpočinku od toho pomalu nabíhajícího stereotypu.

[Tony Dolohov]

A proč vlastně nechodíš mezi lidi? +ptá se zvědavě+ Všiml jsem si, že se pod tebou docela slehla zem. To tě ani Styx nikam nevytáhne? Furt přece někde trajdá +ohrne rty a neodpustí si rýpavý tón+ Takže ty se chceš vrátit domů? Na jak dlouho?