Ložnice pro hosty

[Memory]

Prekvapene mu pozrie do očí, no potom sa usmeje a jej oči sa naplnia nehou. "Rada ti odpoviem na tvoje otázky, ale musíš byť konkrétnejší. Nie som zvyknutá o sebe veľa rozprávať." podloží si hlavu rukou a druhou mu nežne prechádza po hrudi.

[André Bourson]

Tak si zahrajeme takovou hru na pravdu +uculí se+ Souhlasíš? Můžeme se střídat, aby to bylo spravedlivé +přejede jí prstem po nose+ Moje první otázka. Chvilka napětí... +usměje se šibalsky+ Co tvoje rodina?
(tohle se odehrává ještě před tvým večírkem, takže Kristiana nezná+

[Memory]

"Súhlasím." prikývne s úsmevom. "Len či mi budeš chcieť popravde odpovedať na všetky otázky." premerá si ho spýtavým pohľadom.
"A hneď prvá otázka a taká záludnosť." pokrúti hlavou, no úsmev z tváre jej nezmizne. Napokon, André nemôže vedieť, že zrovna táto otázka je pre ňu dosť bolestivá. "Mám staršieho brata a mladšiu nevlastnú sestru. Teraz bude mať osem, ale videla som ju naposledy, keď mala dva. Môj otec opustil našu rodinu, po mojom narodení. Matka ostávala sama, až dokým sa nezoznámila s Petrom. Fajn chlap, ale tak trochu moc konervatívny. Matka nechcela, aby zistil, že som čarodejnica." zatvári sa pri tom dosť trpko. "Bolo to pre mňa ťažké obdobie. Dá sa povedať, že som skúšala, pokiaľ ešte môžem zájsť." na chvíľu sa odmlčí a zadíva sa kamsi do steny, ako jej pred očami bežia obrazy z minulosti. Po chvíli opäť pozrie na Andrého a znovu sa usmieva. "Odišla som, len čo som mala osemnásť. Nestýkam sa s nimi, ak sa tomu môžem vyhnúť. Ale s mojím bratom máme dobrý vzťah. Mal by o pár dní doraziť na LoS. Potom vás určite zoznámim. Tak a teraz moja otázka. Čo tvoja rodina?" aby začali pekne poporiadku.

[André Bourson]

+poslouchá ji pozorně, ve tváři nečitelný výraz+ Omlouvám se, jestli jsem ti svou otázkou rozjitřil špatné vzpomínky. Netušil jsem to +políbí ji na čelo+ Rád bych poznal tvého bratra +při její otázce se na chvíli zamyslí, než promluví+ Moje rodina už celá staletí žije v Auvergne ve Francii, to už jsem ti říkal. Je s tím krajem úzce spjata. Mám ještě dva starší bratry a všichni pracujeme pro Řád +na chvilku se odmlčí a přemýšlí nad další otázkou pro Mem+ Prozradíš mi něco o tvých přátelích a milencích? Pochopitelně bývalých +ušklíbne se potutelně+

[Memory]

Pokrúti hlavou. "Nemusíš sa ospravedlňovať. Je to síce stále trochu bolestivé, ale už je to za mnou." No pusinku si od neho vezme rada. Pozorne počúva a pri zmienke o Řádě sa trochu zamračí. "Asi mi nepovieš, čo presne to ten rád je, však?"
Pri jeho druhej otázke sa zasmeje nad jeho výrazom. "Mala som jeden dlhodobejší vzťah, ale....no povedzme, že to nevyšlo. Prestala som byť preňho zaujímavá. No a milencov.... Keď som prišla na LoS, zoznámila som sa s... Billom. A teraz som s tebou. Môj sexuálny život nie je veľmi pestrý." pokrčí ramená takmer v ospravedlňujúcom geste. "Ja by som rada vedela..." načne druhú otázku. "Ako to bolo s tebou a Styx...a....aký je tvoj vzťah k nej teraz?" síce sa ho to už pýtala, no vtedy neboli milencami.

[André Bourson]

Ale proč ne... i když ne všechno ti mohu prozradit. Je to středověký Řád templářských rytířů, který přežil až do dnešních dnů. Jsme jejich přímí potomci, proto se členství v řádu dědí v naší rodině z generace na generaci už po staletí. Střežíme jeho tajemství. Víc ti nemohu prozradit +pousměje se a pak dá prostor Mem. S nečitelnou tváří poslouchá o jejích milencích+ Bill? Bylo to... vážné? Nebo pořád... je? +pohlédne zpytavě na ni+ O Styx jsem ti už říkal. Byla to moje dětská láska, taky má první skutečná a vlastně... taky zatím i má jediná a největší. Myslím ta pravá +pousměje se+ Měl jsem po ní několik žen, ale byly to jen známosti +pokrčí rameny+ Před sedmi lety mě opustila, takže je to už dost dlouhá doba na to, abych se vyléčil z lásky k ní. Přesto ji mám hodně rád a udělal bych pro ni cokoliv. I položil život. A nejenom proto, že jsem jejím osobním strážcem.

[Memory]

Na chvíľku sa odmlčí, lebo rozmýšľa nad odpoveďou. "Nikdy to vlastne nebolo vážne." odpovie napokon. "Aj keď, ja som k nemu asi niečo cítila, či to tak je aj z jeho strany..." len pokrčí ramená. "Vlastne je to jedno. Pred niekoľkými mesiacmi odišiel a Merlin vie, či sa niekedy vráti." Počúva ako hovorí o Styx a predsa len sa nemôže ubrániť malému žiarlivému pichnutiu v hrudi. "Moja ďalšia otázka..." pozrie naňho, či sa môže pýtať. "Čo cítiš ku mne?"

[André Bourson]

A... cítíš pořád? +hledí jí pronikavě do očí+ To je má další otázka, kterou jsem ti zapomněl položit +než jí odpoví, dlouze ji upřeně pozoruje a zvažuje svou odpověď+ To je otázka na tělo +řekne nakonec+ Líbíš se mi. Dokonce moc. Uměl bych si tě představit... +zvažuje svá slova, aby nevyzněla příliš slibně, nebo naopak beznadějně+ jako ženu, se kterou bych chtěl žít. Mám tě... rád +pohladí ji bříšky prstů po tváři+ Láska to ale není. Na tu potřebuji čas. A velice důležitá je pro mne důvěra v toho druhého. Neznám tě ještě natolik, abych ti mohl věřit, že mě nezklameš. Lásce se ale vůbec nebráním +zasměje se na ni a políbí jí rty+ A co ty a já? +oplatí jí otázku+

[Memory]

Usmeje sa, no ten úsmev pripomína skôr kŕč, takže radšej o čosi zvážní a vyhne sa jeho upriamenému pohľadu.. "Neviem." povie popravde. "Myslím si, že nie. Vlastne, odkedy som s tebou, naňho som ani nepomyslela." povie vážne. Zamyslene mu kreslí po hrudi malé kŕužky, keď André rozpráva. "Myslím, že som na tom podobne." odpovie na jeho otázku. "Je mi s tebou dobre." ako dôkaz sa k nemu trošičku viac pritisne. "Ale láska to zatiaľ nie je." pokrúti hlavou, je na nej vidno, že ju to mrzí. "Čo si na ženách ceníš? Aká by mala byť tvoja vysnívaná?" pozorne sa mu zahľadí do očí.

[André Bourson]

+hledí jí do očí a snaží se z nich vyčíst, co si skutečně myslí+ To mi stačí, věřím ti, že jsi na něj zapomněla +pohladí ji po vlasech a tím otázku případného soka považuje definitivně za uzavřenou+ Co není, může být +přitiskne si ji s úsměvem k sobě+ Chce to jen čas, abychom se navzájem poznali +zamyslí se nad její další otázkou+ Nemám žádný vysněný ideál. Hlavní důraz kladu na to, co v té ženě je. Imponují mi chytré ženy. Samostatné, nezávislé, vzdělané, ale taky zábavné, které nezkazí žádnou legraci. Co se vzhledu týče, ten je pro mne taky důležitý. Nemyslím teď nějakou krásku z titulních stránek pánských časopisů, fyzická krása není pro mne na prvním místě. I když v kombinaci s již řečeným je to ideální +zasměje se+ Ale hezká a upravená žena, která nechá vyniknout svoji přirozenou krásu mě zaujme na první pohled. Co ale nesnáším, je namyšlenost a povrchnost +ohrne rty+ Jaká jsi ty? +hladí ji něžně po zádech+