Kuřácký a karetní koutek

[Neferet]

Ani nevím. Možná proto, že samotný se mi nikam nechce. +pokrčí rameny+ Ale jo, vytáhne. A sem jí za to vděčná, jinak bych se nikam skoro nedosatla. +pousměje se+ Tak je mladá, užívá si života. Nepotřebuje mě u toho mít pořád za zády. +dodá, když slyší ten jeho rýpavý tón+ Na moc dlouho ne, šlo by jen o přechodnou dobu. Tak týden, možná dva, pokud se něco nestane, aby mě to donutilo zůstat dýl.

[Tony Dolohov]

Ani se ti nedivím, komu by se někam chtělo samotnému. Mne to taky moc neláká, a to jsem chlap. Ale já si tam vždycky nějakou společnost seženu +uculí se+ Vidíš, kdyby jsis tehdy vybrala mne, mohli jsme být králi večírků +zažertuje+ A co ten tvůj přítel, ten tě nikam nevezme? +popíjí pomalu skotskou a pozoruje ji přitom+

[Neferet]

No jo, tak ty. +culí se, kdyby pila, zaručeně by se přidusila pitím, naštěstí nepije, tak se nemůže prozradit, chvíli na něj zkoumavě kouká, jestli náhodou o ničem neví, ale nakonec dojde k názoru, že ne+ Počítám, že teď už názor změnit nemůžu. +snaží se zasmát+ Ale jo vezme. +pousměje se+ Jen poslední dobou má hodně práce, takže se vídáme jen málo. +hraje si se skleničkou+

[Tony Dolohov]

+moc dobře si všiml jejích rozpaků a pobaveně se usměje+ Člověk vždycky může změnit názor. Je to jeho právo +mrkne na ni potměšile+ Chápu, že když je člověk zaneprázdněn prací, nemá čas na toho druhého. Jestlipak si ale uvědomuje, že svým nezájmem může lehce o toho druhého přijít? +zahledí se do země+ Nedobrovolná odloučenost od Styx nás dva taky rozdělila. Nenadarmo se říká, že sejde z očí, sejde z mysli...

[Neferet]

+zašklebí se na něj, když vidí jeho pobavený úsměv+ Pane Dolohove, chcete mi snad naznačit, že bych měla přehodnotit svoje názory? +řekne lehkým mírně poťouchlím tónem, nakloní hlavu mírně na stranu, lehce se usmívá a zvedne obočí+ Taky to chápu, jen ... jen mi je někdy trochu smutno, nic víc. +přizná se nakonec+ Je mi líto, že to tak dopadlo. +řekne nakonec tiše+

[Tony Dolohov]

+pořád se čtverácky uculuje, jako kdyby věděl víc, než ona vůbec tuší+ Nic nechci naznačit a nic nechci nikomu vnucovat. Každý si je strůjcem svého štěstí +mlží, ať si to Nef přebere, jak chce+ Znám ty pocity, co prožíváš. Až moc dobře +hlas mu posmutní, vstane, přisedne si k ní a obejme ji soucitně kolem ramen+ Proč by ti to mělo být líto? Nemůžeš za to. Máš ale oproti mně výhodu, že u tebe je to jen dočasný stav

[Neferet]

Pravda, každý se nakonec musíme rozhodnout sám. +pokývá hlavou a zkoumavě se na něj podívá, zajímalo by jí kolik toho ví, že se tak usmívá, nechá se obejmout kolem ramen a vděčně se pousměje+ A proč by nemělo? Oba jste moji přátelé, a pokud jeden z vás není šťastný. +pokrčí trochu bezmocně rameny+ Mrzí mě to. Mám pocit, že bych měla něco udělat, ale nevím co. +zakroutí nad sebou hlavou+ Dočasny? Možná, snad, myslím, že se ještě uvidí, jakej tenhle stav bude.

[Tony Dolohov]

S tím nic nenaděláš. Ani já, ani ty. Netrap se tím +mávne rukou a dokonale se přetvařuje, že mu je to jedno+ Víš co? Něco ti ukážu. Pojď za mnou +odvede ji do koutku v pracovně, kde má svoji sbírku zbraní+ Na jedné výpravě se mi povedlo ukořistit velice vzácnou trofej +sundá ze zdi nádherný meč+ Není to jenom zbraň, ale je to i ten nejskvostnější umělecký předmět, který dokáže člověk vyrobit +přejíždí prstem po chladné čepeli+ Snoubí se zde smrtící zbraň s jemným uměním lidské práce. Tento japonský meč je nejlépe propracovanou zbraní světa a na jeho výrobě se podílelo několik mistrů, ovládajících svůj obor v naprosté dokonalosti +oči mu vzrušeně planou+

[Neferet]

Ale kdyby se přeci jen objevilo něco, co bych mohla udělat … +řekne tiše, ale tak aby to bylo dostatečně slyšet, nepatrně skloní hlavu v zamyšlení a zpod řas se na něj dívá trochu zkoumavě, nechce se jí moc věřit, že by mu to bylo tak jedno+ Co? +oči jí zvědavě zajiskří, odloží skleničku a vydá se za ním, zatají dech, když jí padne zrak na zbraň, kterou sundal ze zdi, očima přejíždí každý její detail a poslouchá jeho vyprávění+ Je úžasný. +řekne po chvíli, natáhne k němu ruku, ale nedotkne se to, zastaví konečky prstů asi centimetr od ostří a přejede nad ním po části jeho délky+ Nic takového jsem ještě neviděla. +přizná+

[Tony Dolohov]

Co bys chtěla udělat? +odfrkne si+ Zabít jednoho vlkodlaka? Ten patří ale mně +blýskne mu v očích+ Zpříjemnit mi noci místo Styx? +chvilku na ni kouká docela vážně, pak se ale rozesměje a přitiskne si ji přátelsky k sobě+ Neměj strach, nikdy bych se neodvážil něco si k tobě dovolit. Jestli chceš pro mne něco udělat, tak mi obstarej Felix Felicis +pokusí se o vtip+ Věděl jsem, že ty oceníš uměleckou krásu tohoto meče +usmívá se spokojeně+ A vychutnávej to, už ani nic takového neuvidíš