Terasa

[Syriana Spinnel]

Počkej ukážu ti to +vejde na chvíli do domu, za chvíli se vrátí, v rukou chladného mazlíka+ Vidíš támhle tu větev obsypanou šiškami? +namíří a zmáčkne spoušť, vystřílí pár nábojů, až šišky spadnou na zem, vzduchem zavoní střelný prach a z magnumu se kouří+ tohle je magnum, ale jak říkám na blízko je docela no... nepoužitelný, proto ta dýka. Zkusíme to ještě?

[Jean Tannen]

+kouká na to a pak když začne střílet se lekne jako blázen+ U samá třináctky to ses posrala! +zježí se mu vlasy+ A to tu má každej? +valí na to oči+ Počkej, až se trochu zpamatuju. +za chvilku se oklepe a vstane+ Můžem.

[Syriana Spinnel]

No jo +omlouvně se na něj usměje, nejspíš ho měla varovat předem+ Hele jestli se ti nechce, tak se na to vykašlem +dívá se na něj, že je nějaký jiný než předtím, pohazuje si v ruce s dýkou+ víš co? nic takového! +zazubí se a okamžitě začne útočit+

[Jean Tannen]

+už už chce souhlasit, ale ona ho překvapí svým útokem, hned ale najde ztracenou rovnováhu, pár jejích útoků vykreje a vrhne se na ni a za chvíli ji přitlačí na zábradlí a drží jí dýku pod krkem+ Tak +těžce oddychuje a kouká jí zblízka do očí, ruku s dýkou jí drží pevně druhou rukou a je k ní přitisklý tak, aby ho nemohla kopnout mezi nohy+ Jak si poradíš s tímnhle, zrzko?

[Syriana Spinnel]

+Když se jí podaří ho překvapit na tváři jí pohrává úsměv, její lehce lehce nabité sebevědomí se ale hned začne tříštit pod Jeanovým vlastním útokem. Když ji přimáčkne na zábradlí ztěžka vydechne+ EH! +je jím zcela uvězněná a zrychleně oddechuje. Když jí položí jasnou otázku už chvíli jí to šrotuje v hlavě, když si vzpomene na jeho vlastní slova. Ušklíbne se a překvapivě ho políbí na rty+

[Jean Tannen]

+to ho vážně překvapí a pomalu se ani nezmůže na žádnou odezvu+ No, ehm... teda... měl jsem na mysli, že občas je užitečné se vzdát, ale tohle taky není, ehm, úplně špatné. +evidentně neví, co by měl dělat teď+

[Syriana Spinnel]

+Odtáhne své rty a zkousne si ten spodní, rozpačitě na něj zamrká+ Ehm, no tedy... vzdávám se? +zkusí to akorát neví, čemu přesně že se to vzdává+

[Jean Tannen]

+chvilku si ji měří pohledem a pak od ní odstoupí+ Myslím, že by jsme měli pokračovat zas jindy. Dneska už toho bylo dost. +položí dýku+

[Syriana Spinnel]

Jo jasně +vydechne, když odstoupí a vyexuje zbytek piva+ hele počkej tu chvíli +Syr zmizne v domě, zaběhne do věže, kde chvíli něco kutí. Mezitím se k Jeanovi opět připlíží Sun a Moon a otřou se mu o nohy, mrouknou a lísají se+

[Jean Tannen]

Jasně. +usměje se na ni a kouká na přírodu a když se k němu přiblíží kočky, tak je opatrně pohladdí+