Kuchyň s velkým pokojem

[Skári Karkelo]

+pokrčí rameny+ Jsem tu sám, na jak dlouho to nevím. +pak se usměje a ťukne si s ní+ Na život.

[Světlushka]

Na život! *ťukne si s ním a s požitkem se napije* Můžu se zeptat, vy jste odněkud ze severu? *zeptá se a přelívá medovinu ve sklenici sem a tam*

[Skári Karkelo]

+sedne si nazem k psovi před krb a vzhlédne k ní+ Jsem z vesnice nedaleko Skaidi. To je až vysoko nad polárním kruhem. V Norsku. +usrkne ze sklenice+

[Světlushka]

V Norsku jsem nikdy nebyla. Jenom ve Švédsku... Tam se mi hodně líbilo. Prožila jsem jedny sqělý prázdniny nedaleko Labutího jezera - teda, původně jsem tam jela pracovat, ale nějak to nevyšlo *zasměje se*
Povězte mi něco o tom místě, odkud jste... *zaprosí, protože ji to fakt zajímá*

[Skári Karkelo]

Je to taková malá vesnička na břehu jezera Draumr, tak se jmenuje i ta vesnice. Žije tam hlavně spoustu rybářů. Okolo jsou hory, které se za jasných dní shlížejí v jezeře. Často tam fouká, vítr přichází od oře a je slaný a ostrý jako kousíčky ledu. Je tam tak krásně.... +nějak se trochu zasnil+

[Světlushka]

*sedí tiše,s medovinou v ruce, a zírá do ohně*

[Skári Karkelo]

+podívá se na ni hnědýma očima, je v nich zájem a ještě cosi těžce definovatelného+ Povězte mi něco o sobě, slečno. Prosím.

[Světlushka]

*pokrčí rameny* Není na mně nic moc zajímavého. *zase se odmlčí, nějak nemá, co říct* Už půjdu, beztak jsem vás zdržela až dost *zvedá se k odchodu*