jídelna s balkonem

[Kocour]

Mňau! *rozhodně vykročí ke dveřím, ocas zdvižený jako nějaký prapor, mezi dveřmi se zastaví, otočí se na Manori, spokojeně zmodrá a pak zase přátelsky zezelená*
Mňau?
*pobízí jí, aby už šla*

[Manori]

jako teď hned? *málem to s ní iebne, když si představí, že by se měla setkat za chvíli s Postrachem tváří v tvář* no...tak jo..*zase si vezme kabát a zamkne byt a klušou dolů*

[Kocour]

*vzrušeně zčervená a peláší po schodech dolů, přičemž se Manori trochu plete pod nohy*

[Manori]

*sedí zamyšleně s čajem na terase s nějakými papíry z práce a vyhřívá se na sluníčku..*

[Manori]

*dovede Postracha sem* něco bych ti nabídla...ale..*rozhodí rukama* nejsem zásobena...

[Postrach]

*jen zavrtí hlavou a přejde rovnou k věci* nechci tě zdržovat...*jen letmo koukne směrem k papírům* Přišel jsem kvůli tvé..zprávě *slovo drak mu nejde moc z pusy. Když vidí jak se Man zatváří, když si vzpomene na tu spoušť* přišel jsem se za Kocoura..omluvit. To co udělal, nebylo správné...*Man se tváří spokojeněji* Ale ty pochop, je to pořád jen zvíře...a nechápe, co se děje...Jen cítí, že je něco špatně. A on nesnáší, když je kolem Klubu něco špatně. Jako nikdo z nás...*dodá a zadívá se na ni, až musí Man sklonit zrak*

[Manori]

*chvíli pozoruje dlaždice na balkoně* víš, tohle chápu...jen mě to vytočilo...on je sice kocour, ale víš jakou má sílu...nechci se třást pokaždé, když tady bude někdo cizí, že z něj udělá fašírku. Vím, že tebe poslechne...*zvedne k němu prosebný zrak* ostatně jako všichni.

[Postrach]

Tím cizí myslíš..."jeho"?*zeptá se tiše a dřepne si k jejím křeslu, takže nemá kam utéct* Man...opravdu si myslíš, že je to takhle správně? nejen kvůli mě..ale i pro tebe?*přejede jí lehce studenou rukou po tváři a zase se zvedne* domluvím mu...*povzdechne si a není moc jasné jestli myslí Kocoura a nebo Casse a má se k odchodu* ven trefím sám...

[Manori]

*musí tajit dech, aby nevdechovala jeho kolínskou a teprve když se zvedne, tak se odváží na něj podívat* Postrachu, počkej...*když se zarazí, a otočí se, tak zazmatkuje* Prý se máš stavit na panáka na Mýtinku...*zakecá to rychle*

[Postrach]

*pozvedne jedno obočí, chvíli ji sleduje a pak kývne* díky...měj se. A někdy se stav, posádka se na tebe ptá...asi jsem na ně moc tvrdý...já a tvrdý...*cuknou mu koutky a když Man kývne tak seběhne tichounce po schodech a za chvíli je slyšet motor auta vzdalujícího se pryč*