Land of Sinners

Nef: vlastně díky tomu, že jsem znala Jean-Clauda už z dřívějška. Pozval mě do Slastí na návštěvu a já se prostě doma hrozně nudila a napadlo mě, že bych tam mohla být užitečná, vzhledem k tomu, že jsem čarodějka i upírka, tak se orientuju v obou světech a navíc můžu i na denní světlo. A Jean-Claud souhlasil, tak jsem se mu upsala. Uculí se.

Ještě jsem něslyšela o nějakém upírovi, který může na světlo. Musíš mít zajímavé ... předky. +zamyslí se+ Tak hlavně, že se ti tam líbí. +usměje se+

No abych to upřesnila, nemůžu na plné sluneční světlo, to by usmažilo i mě, i když by to trvalo asi dýl. Zkoušet to nehodlám. Ušklíbne se. Ale když je šero, hlavně třeba v zimě, pořád po mrakem a i když slunce vyleze, nemá takovou sílu, tak si můžu vyjít na procházku. Ale taky to nedělám často, noc mi vyhovuje. Usměje se. No předky zajímavé asi mám, ale jsou to jen předci, navíc už stejně mrtví. Pokrčí rameny.

Ale dost o mě, pověz mi něco o sobě, o světě ze kterého pocházíš. Jestli tedy chceš. Dodá rychle. Já poznala hned, že nejsi tak obyčejná, jak se snažíš tvářit. Pousměje se.

Aha, tak takhle to je. +pokývá hlavou+ Ale i tak je to velice neobvyklé.
Bemount, tak mu říkáme. Je to obyčejný svět podobný vašemu … středověku. Myslím. +vysvětluje normálním hlasem+ Až na to, že mezi obyčejnými lidmi všude žijí upíři a vlkodlaci. Ve městech, vesnicích, horách i lesích. Znám všechny upíry. Dalo by se říct, že jsem mezi nimi vyrůstala, ale ne doslova. Mám mezi nimi trochu složitější postavení, o kterém bych teď nerada mluvila, tedy alespoň do té doby než se pořádně seznámím s místním „upířím“ světem. Snažím se tvářit, že jsem obyčejná holka s trochou zvláštní magie, ale jak vidno, tak se mi to nedaří, alespoň před tebou. +zašeptá potichu, tak aby jí slyšela jen ona a trochu se usměje+

Pozorně ji poslouchá. Hmm, to je zajímavé. Ono jak vidíš, i tady žijí upíři a lykantropové mezi ostatními kouzelníky a dokonce už i mudly. Usměje se. Ale faktem je, že co se týče lykantropů a nás upírů, na hodně místech jsou stále velmi silně utlačováni, někde i beztrestně zabíjeni a loveni. Žádný svět není ideální. No upřímně, tajíš to moc dobře, pochybuju, že si toho všiml někdo jiný. Jean-Claude možná taky, na to je až příliš mocný, aby mu to uniklo. Ale je to francouzský šlechtic každým coulem, takže neřekne nic. Usměje se na ni.

+proletí a rozhazuje vánoční..ozdoby..takový ty papírový..po všech+ vááánoce! +a zase nachvílu zmizne+

Nef: Díky. Ale jo, docela se bavím, je to tady fajn +přinese sobě i holkám tácek s nějakými dobrůtkami a když Bea rozhodí papírové ozdoby, snaží se jich pár z legrace chytit+ A jak se bavíš tady ty?

Becca: Co to je za přitažlivého muže, který ti dělá společnost? +k Adamovi+

Meg: Aha tak, zvířátka. Tak to si dnes moc nezafotíte. Možná trochu později, až se tady někdo opije °zasměje se° Jste tady dnes sama?

Man: Tak to se mnou počítejte, určitě vám to pošlu a doufám, že mi vyvěštíte alespoň dlouhý život °uculí se a jelikož je to zvědavý mužský, tak jí položí stejnou otázku, jako Meg° Máte dnes nějaký doprovod, slečno?

Rebecca: °oplatí jí její pohled a taky pozvedne svoji sklenku na pomyslný přípitek s ní a se zaujetím sleduje, jak ovládá svého přítele°

konečně se zase probere z komatu a najde si něco k pití a vproudí do společnosti
Tony: dobrý den, pane Dolohove. jak se daří? líbí se Vám v naší redakci? a neodpustí si dnes jste tu sám, nebo s nějakým doprovodem? mezi redaktorky Pentu se dříve smrtijedi vydávali pouze koňmo a to ještě ve dvou!

a všechny dámy: ahoj, ráda vás všechny vidím. přestávka ve vánočním nakupování? oddech od toho blázince?