Kuchyně

[Neferet]

+chvíli ho sleduje a usmívá se+ Nebudete mi veřit, když Vám to řeknu. +usměje se a ochutná zmrzlinu+ Ale mam nejraději vanilkovou a jahodovou, a taky citronovou. +usměje se a pustí se do poháru+ Ale kaktusovou jsem ještě neměla. Nepíchala Vás náhodou v krku? +zasměje se+

[Tony Dolohov]

Vážně? Na citronovou jsem úplně zapomněl! Taky ji mám moc rád °zasměje se° To bude osud, že jsem vás poznal, máme tolik společných věcí... Ne, nepíchala °rozesměje se° Je vyrobená ze šťávy kaktusu, má světlezelenou barvu a chutná po... no prostě po kaktusu °usměje se° Milujete svého přítele? °zeptá se náhle a dál sem krmí zmrzlinou jakoby nic°

[Neferet]

Osud? Možná. +zasměje se+ Hlavně, že Vám chutnala. +směje se a když se zeptá na přítele, tak jí to zaskočí, že jí zaskočí dokonce i zmrlina+ Cože? +snaží se rychle vzpamatovat+ Jo, přítele. No... Já... +vzdychne si+ Bude to znít hodně divně, když řeknu, že nevím? On je to takový +zamyslí se+ vztah nevztah.

[Tony Dolohov]

°překvapeně zvedne obočí° Vztah nevztah... tomu nerozumím °krčí nechápavě čelo° Vy nevíte, jestli ho milujete? Dokonce i já, i když by to nikdo na mne neřekl, mám jasno ve svých vztazích. Nemiloval jsem v životě moc lidí. Ale když miluji, je to až za hrob

[Neferet]

+smutně se usměje+ Ani já pořádně ne. +zamyslí se, jak to vysvětlit+ Když jsem byla ještě u nás, náš vztah byl zvláštní. Marius je … upír a můj posel. Ne, že by mi to vadilo. Do té doby než odešla matka s otcem, bylo vše v pořádku. Když jsem byla s ním, cítila jsem se šťastná a v bezpečí. Trávili jsme spolu každou volnou chvíli, i když jsem ho mohla vidět jen v noci, nevadilo mi to. Když odešli rodiče vše se změnilo. +povzdechne si+ My se změnili. Přišli problémy a poté i hádky. +vzpomíná smutně+ Do našeho vztahu se začala plést rada a naše chování mě nutilo přemýšlet, jestli ho opravdu miluju. Snažila jsem se ho zklidnit, ale byl čím dál tím víc ….. děsivější. +řekne a zaleskne se jí v očích+ Nevím kdy přišel ten zvrat, kdy jsem si začala uvědomovat, že nejspíš nešlo o lásku. Asi si to začal uvědomovat také. Nikdo z nás o tom nechtěl mluvit a z naší lásky se stalo něco jako velice dobré a pevné přátelství. +odmlčí se+ Pak jsme našli tu knihu s kouzlem a já se ocitla tady. Dohodli jsme se na tom, že tu zůstanu a že teprve odloučení ukáže, jak to s námi doopravdy je. +zakroutí hlavou+ Pravda je, že od té doby co jsem tady, si na něj vzpomenu jen zřídka kdy, a když už, tak jako na opravdu dobrého přítele a posla. A on to tak asi také cítí. Když sem přepravil kufry, byla jsem pryč, nepočkal na mě, aby mě mohl vidět a do vzkazu napsal jen samé oficiality …… a mě to ani moc nevadilo. Nechápu to. +zavrtí hlavou+ Od toho posledního večírku v Indii mám v hlavě ještě větší zmatek. Objevily se pocity, které jsem neznala, tak silné pocity podobné těm, které jsem cítila k Mariusovi, ale přesto jiné. +zarazí se a začne si v duchu nadávat, že se tak rozpovídala+ Ten …. pohár je moc dobrý. +snaží se zamluvit tu poslední větu+ Předpokládám, že je to Vaše práce.

[Tony Dolohov]

°pozorně poslouchá její dlouhé vyprávění° Pokud jste ho milovala, nemyslím, že opustit ho, byť jen dočasně, byla ta správná volba pro upevnění vztahu, protože věřte tomu, že odloučení skoro vždy lásku pohřbí. Sám jsem na to ne vlastní vinou doplatil °řekne zatrpkle a melancholicky se zahledí do dálky° Takže přítel se sem za vámi stěhuje? °oči mu posmutní ještě víc° To se už tak často neuvidíme °poslouchá o jejich pocitech na halloweenském večírku a pak se zvědavě zeptá° Co se stalo v Indii?

[Neferet]

+pokrčí smutně rameny+ Možná, že ne. Snad to ani láska nebyla. +když uvidí jak ještě víc zesmutněl, trochu do něj drce+ Nemějte strach. Nestěhuje, nechce. Možná, že se tady párkrát ukáže, ale ani jeden z nás neví kdy a v jakém duchu se naše setkání povede. A něco mi říká, že spíš v tom přátelském. +trochu se usměje a když se zeptá co se stalo na minulé párty ještě víc se prokleje a trochu zrudce+ Ehmn. Nó. +snaží se vymyslet, jak z toho ven a otočí hlavu na druhou stranu, tak, aby jí neviděl do obličeje+ Vlastně nic. Nic se nestalo. +nachvíli zavře oči a potichu zašeptá+ Nechcete to vědět. +když to vypustí z pusy, začne si ještě víc nadávat a doufá, že to neslyšel+

[Tony Dolohov]

To uvidíte až teprve, když váš přítel za vámi přijede, jak to mezi vámi ve skutečnosti je °když Nef otočí hlavu na druhou stranu, chytne ji za bradu a otočí si její obličej k sobě a dívá se jí do očí°Chtěl bych to vědět, ale nemohu vás nutit. Mám takový pocit, že vás něco trápí. Nesvěříte se mi? Třeba bych vám mohl pomoct, jako jste pomohla vy mně

[Neferet]

+dívá se do jeho očí a v jejích se na vteřinu blískne to, že ho má ráda víc než by měla+ Jste moc hodný. +snaží se usmát a uhne očima, aby neprozradily víc než stačily prozradit, doufá, že si toho nevšiml+ Už tak mi pomáháte víc než dost, ale s tímhle mi nepomůžete. Rozhodně ne teď, i kdyby jste chtěl. +konečně se jí podaří vykouzlit úsměv+ Ta zmrlina se Vám zachvíli roztaje, jestli jí co nejdříve nesníte. +snaží se obrátit jeho pozornost jinam+

[Tony Dolohov]

°hledí jí upřeně do očí a čeká, jestli se mu svěří, najednou až na dně jejích očí zahlédne záblesk jakéhosi neznámého citu a zmateně zamrká, není si jist, co to znamená° Já že vám pomáhám? A čím? °zasměje se° Nemám v povaze lidem pomáhat, spíš naopak °sklouzne zrakem na tající zmrzlinu a rychle začne jazykem slízávat krém, směje se, ale přitom ji ostražitě pozoruje°