Ložnice pro hosty

[Ares]

Ušklíbne se, když začne Lana mluvit o mučení. Jak má ruce kolem jeho krku, chytne jí pod zadečkem a spolu s ní se postaví. Usekávání uší, koupel v krvi... Kroutí hlavou, jakoby jí chtěl za takové uličnictví potrestat. Obejde postel a uloží ji na matraci. Klekne si nad ní a rukama ji uvězní z obou stran. Župan se jí při tom téměř celý otevře. On jí ale zatím kouká do očí. V těch jeho svítí vzrušené plamínky. Jsi hravá jako dítě, krásko. Proč máš ale chuť hrát si s mou kůži? zeptá se s pobaveným úšklebkem.

[Lanevra]

°Ani se nepokusí protestovat, když s ní Ares tak manipuluje. Sevře ruce v pěst a zase je povolí. Tváří se docela jako andílek, co rozhodně netuší očemt o mluví° Nevím nic otom že by mě zajímala tvoje kůže °její tvrzení, ale trochu vyvrací fakt že si prohlíží jeho krk a klouže pohledem i do rozhalenky košile kde se nachází sposta skvělé kůže° Můžeš mi sehnat někoho na hraní °navrhne a docela náhodou se začne vrtět, když už si na něj nemůže sáhnout, tak se o něj alespoň otírá°

[Ares]

Neunikne mu, jak lačně si ho prohlíží, ale nějak zvlášť mu to nevadí. To bych teoreticky mohl. zamyslí se nad tím, než se opět pobaveně ušklíbne. Skloní se k ní a tiše jí zašeptá do ucha. Chtěla bys ochutnat mou krev? zeptá se. Něco v jeho očích prozrází, že to myslí zcela vážně.

[Lanevra]

°Potěšeně se usměje. Už dlouho nikomu neublížila při její fascinaci lidmi° Ahá! Teď ses podřek lháři! °obviní ho, ale myslí to dobře, v legraci protože se přitom vesele směje° Ještě nedávno si mi vyhrožoval že bych po tvéjí krvi zemřela °nebylo to zrovna nedávno, ale každý má svoje vnímání času° Chtěla °vydechne souhlasně. Olízne si rty° ale neudělala bych to. Ty víš proč... °pohladila by ho, ale má zaměstnaní ruce° Je to závazek °dodá kdyby si náhodou nepamatoval°

[Ares]

Lhal jsem. šeptne jí do ucha. Odtáhne se, takže má Lana opět ruce volné. Posadí se vedle ní na postel, trochu nevesele se usměje. Pamatuji si to. Bříšky prstů jí přejede po tváři, odhrne jí vlasy z čela, pak pokračuje níž po její bělostné kůži na hrdlo, hrudník, prs, přes bradavku.... Sleduje při tom své prsty a dáva si záležet, aby to bylo hodně pomalý. Takže žádné závazky. řekne, když se nachází asi v polovině břicha. Budeme jenom milenci. Jeho prsty se pomalu blíží k jejímu lůnu. Pohlédne jí do očí a čeká na odpověď.

[Lanevra]

°Je jí trochu líto že se tak vzdálil, ale neříká na to nic. Je to přeci jen jeho vůle° Já... °povzdechne si, z části slastnými pocity které vyvolávají jeho prsty a z části zoufalstvím° nevím co chci °dokončí opatrně° Nevěřím mužům, víš? °odstrčí jeho ruku a posadí se. Přitáhne si kolena pod bradu, kterou si o ně opře a rukama obejme svoje nohy+ Pamatuješ na moje oko? Na ty jizvy? ůž se obojím zahojilo, alespoň co se těla týče° Něco s toho mi udělal muž který mě stvořil a o kterém jsem myslela že mě kdysi miloval a i přes mé názory mě nenechá napospas °obrátí se na něj s chladem v očích. Už je to hodně hodně dávno co kvůli něčemu brečela° Nechal °semkne rty a zatváří se tvrdě° I ty by si to udělal kdybych ti dovolila jít hloběji °myslí samozřejmě hlouběji do svého srdce°

[Ares]

Zkoumavě se na ni zahledí. Když mluví o svých zraněních, v očích mu probleskne hněv, no pak jeho pohled změkne. Není od ní tak daleko, takže by si ji mohl přitáhnout do náruče, no usoudí, že Lana teď potřebuje trochu prostoru. Místo toho jen natáhne ruku, vezme ji za bradu a nadzvedne ji tak, aby si hleděli do očí. Tohle léto, když jsem byl v Řecku... začne tiše, ...myslel jsem, že se už nevrátím. Vrátil jsem se...kvůli tobě. dokončí tiše. Ví že to zní velice otřepaně, ale myslí to upřímně. Jsem chlap, Lano. Bůh, nebůh, pořád budu jen tím obyčejným, jednoduchým chlapem. Nemohu ti slíbit, že ti nikdy neublížím. pustí jí bradu. To, co však teď vím je, že chci být s tebou. A chci tě celou. Můžu ti říct, že jsem nikdy nikoho tak nechtěl, jako těď tebe. Ne tímhle způsobem.

[Lanevra]

°Poslouchá ho víc než nedlivě, ale nijak se přitom netváří° Hezky řečeno °tak trochu odsekne. Takové rozhovory jsou jí proti srsti. Trhnutím narovná ramena, promne nohy a na okamžik složí ruce na kolena, přitom je pozoruje jako něco velice zajímavého. Uvažuje. Dlouze vydechne, enchá všechen vzduch aby opustil její tělo. Mlčky, bez dechu si sundá župan z remenou a hodí ho na zem. Klesne hlavou na jeho hrudník, tak že hledí do stropu a tak zůstane vlastně úplně bez pohybu, když nedýchá. Nasaje vzduch do plic jen proto aby mohla krátce promluvit° Když to semnou chceš zkusit tak zkus °nic víc už neřekne, nechce ho rozlobit faktem že tak docela nevěří jeho slovům že se vrátil kvůli ní. Už to párkrát slyšela a nikdy to nebyla pravda°

[Ares]

Pozoruje její pohyby i její tvář. Když se nahá opře o jeho hruď, obtočí kolem ní ramena, jakoby ji chtěl chránit. Prohrábne se jejími vlasy. Ten účes co měla před tím, se mu líbil víc, no to teď není podstatné. Vím, že mi nevěříš. řekne po chvilce. V jeho hlase však není hněv, je to spíš konstatování. Nebudu tě však o tom přesvědčovat. Položí jí bradu na temeno hlavy. Chci to s tebou zkusit. Řekne tiše, i když si přesně není jist, co to obnáší. Nikdy předtím nebyl věrný jenom jedné ženě. Záleží ale taky na tobě, jestli to chceš. Už dřív jsem pochopil, že nutit tě do něčeho, co nechceš, nemá smysl.

(Jaksi se nám rozpovídal:D. Kdo by to do něj řekl…)

[Lanevra]

Neber to osobně °řekne polohlasně° já jednoduše nevěřím nikomu nic °vysvětli doufajíc že jí tuhle její přirozenou nedůvěru ke všem odpustí a nebude si jí brát osobně° Víš možná °tak trochu uvažuje nahlas° že po dvou stoletích je načase zase to skusit °trochu si povzdechne. Nev co by víc řekla, nebo udělala°