Salonek

[Styx]

+dívá se mu zblízka do tváře, takže z jejích očí se dá vyčíst, že nežertuje. Až když se Magnus rozesměje, což jí opravdu nepřipomíná, že by se jí chtěl zmocnit násilím, trochu povolí tlak na jeho krk+ Jak vám mohu věřit, že nejste stejný jako vaši bratři? +sama o tom ale dost pochybuje, kdyby byl, určitě by jí o tom dopředu nevykládal. Sjede zrakem na kapky krve na jeho krku a pak se mu opět zadívá do očí+ Máte pravdu... křik z rozkoše je mnohem víc vzrušující než ten bolestný +sundá mu dýku z krku, ale z ruky ji zatím nepustí. Vytáhne sněhobílý kapesníček se svým monogramem a setře mu krev+ Podržte si to, ošetřím vás +podá mu kapesník a dojde si pro náplast, nechce před ním zatím použít kouzla+

[Magnus Arnar]

Styx: Jak?...Jak mi máte věřit?...Instinktem. Sama jste již určitě poznala, že lidé vám ne vždy řeknou pravdu. Prostě mi buď věřte nebo ne. Co říká vaše mysl a srdce?+ A pohledem se zastaví na hrudníku..ehm..tedy na srdci. Vezme od ní kapesníček a setře krev z krku. Mírně pokroutí hlavou a ručku s náplatí od sebe odtáhne.+ Toho nebude třeba, slečno. Je to jen trochu krve...Zabíjení vám není cizí...a co vášeň?

[Styx]

+dívá se mu pozorně do očí, jakoby mu z nich chtěla vyčíst jeho myšlenky+ Moje mysl mi říká, abych vám nevěřila. Znám vás sotva pár minut a nemám jediný důvod vám důvěřovat +na chvilku se odmlčí, ale nadále mu zkoumavě hledí do tváře+ Mé srdce... si občas dělá, co chce. Teď zrovna mě neposlouchá, co se mu snažím namluvit a řídí se instinktem předků +koutek rtů se jí konečně zvlní nahoru+ Jste drsný muž +poznamená, když si Magnus nenechá ošetřit řeznou ránu na krku, kterou mu způsobila, ale že jí to imponuje, to nahlas neřekne+ Vášeň? Ale jistě... mám vášeň pro zbraně... magii... a svého přítele +uvědomí si, že ještě pořád svírá v dlani dýku+

[Magnus Arnar]

Styx: +Pohledem se navzájem propulují, jen malý kousek od sebe. + Cítím to, že vás srdce zrazuje, cítím to, protože naše instinkty jsou si velmi blízké. Jsme jako šelmy, vy i já. I já miluji zbraně - mé meče jsou jako mé prodloužené ruce, ani magie mi není cizí. Patrně ovládám jinou, než vy....+ Otře ještě jednou krk, protože rána stále krvácí.+ Kde je váš přítel? A jaký je?

[Styx]

+jak jsou tak blízko u sebe, trochu znejistí a o krok ustoupí, aby si udělala odstup+ Viděla jsem vás, jak se umíte ohánět mečem. Bylo to... působivé. Co byste řekl přátelskému souboji? Přijal byste výzvu od ženy? +pohlédne na něj trochu provokativně+ Můj přítel je tady. V mém srdci +položí si dlaň na hruď+ Proč vás zajímá? +všimne si, že řez se mu ještě nezacelil. Natáhne ruku, dotkne se konečky prstů jeho rány a vyšle do ní hojivou energii, která po chvilce zastaví jeho krvácení+

[Magnus Arnar]

Styx: +V očích mu divoce bleskne.+ S valkýrou je souboj ctí. Budu poctěn...+Sleduje, co dělá s jeho krkem.+ Hojivá energie...+zamumlá+...je ve vás víc, než se zdá. Váš přítel má opravdu poklad. + Sahne po meči, který opřel u krbu.+ Jsem připraven..

[Styx]

+usměje se, že přijal výzvu+ Výborně. Tak můžeme začít +přejde přes místnost a přistoupí ke zdi, na které má vystavené sečné zbraně. Pohlédne na Magnusův meč, aby mohla pro sebe vybrat vhodný meč a chvíli vybírá. Sundává zbraně ze zdi a zkouší jejich váhu a velikost ke svému tělu, až nakonec jeden vybere+ Předpokládám, že jste se s mečem narodil, že?

[Magnus Arnar]

Styx: Ke každému vikingovi neodmyslitelně patří jeho meč..+potěžká v ruce svou zbraň a povně ji pak uchopí oběma rukama+..a jeho kopí!+ A sjede pohledem ke svému podbřišku. Rozkročí se a vyzývavě pohlédne na Styx.+ Je to na vás, paní!

[Styx]

Souhlasím, meče máte nádherné +prohlédne si obdivně jeho přímo umělecky vykovaný meč. Pak sklouzne pohledem tam, kam se dívá on (hih, už sundal ty mokré kalhoty? ) a pochopí, co jí tím naznačil. Pousměje se+ Jak vás tak celý večer poslouchám, připadá mi, že vy Vikingové máte dvě velké vášně +sevře v obou rukou rukojeť svého meče a zaujme bojovou pozici+ Boj... +udělá rychlý výpad k němu a odrazí jeho meč+ ... a milování.

[Magnus Arnar]

(Ty mokré kalhoty má pořád na sobě..pampadam - a to je ještě horší! )

Styx: Pěkně shrnuto!+ Jejich meče o sebe třesknou a Magnus pokročí směrem k ní s dalším výpadem. Elegantně se vyhne stolu plného zbytků jídla a nádobí.+ I vy máte krásné zbraně...dobře opečované! +Pochválí jí meč a pohledem opět sjede na její námahou se dmoucí hrudník.+