od Styx » pát říj 22, 2010 10:28 pm
Věřím ti. Ani na chvíli jsem nezapochybovala o tvých schopnostech. Vím, že bys byl schopný vyhrát ten souboj. Jenže to Regulus taky. Oba jste zkušení a velice dobří kouzelníci. A proto nechci, abyste si navzájem ubližovali. Mám vás oba velice ráda, každého jinak, ale oba dva. Nesnesu pomyšlení, že se vám něco stane, byť jen zranění. Je to nesmyslné, co děláte +neodpustila si říct mu svůj názor, pak pokrčí rameny+ Vím, že to nemá smysl, že je už dávno rozhodnuto. Jen jsem chtěla, abys věděl, jak to cítím já +stulí se mu do náruče+ Důvěřuji ti, že až se mezi sebou trochu poškádlíte, ukončíš to nesmyslné řádění podle pravidel... bez ztrát na životě +její hlas je najednou klidný, věří, že to Remus dokáže. Že dokáže zastavit bitvu uprostřed boje. Poslouchá, co jí povídá a když jí Remus vyzná lásku, jen sedí a dívá se na něj, jako by špatně slyšela. Nikdy by tohle od něj nečekala. Cítila, že ji miluje, ale nevěřila, že by jí to někdy řekl do očí+ Remusi... +hlas se jí chvěje rozrušením a slzy se jí kutálejí po tváří, ale oči jí září a ústa se široce usmívají. Nenachází žádná vhodná slova, tak ho jen obejme kolem krku a vtiskne mu na rty polibek, trvající celou věčnost. Když se jejich rty konečně oddělí, pohlédne mu do tváře a potichu zašeptá+ Taky tě miluji, Remusi.
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)