od Styx » pon kvě 24, 2010 4:08 pm
Stojím o jeho důvěru. Já jemu věřím bezmezně a přála bych si, aby to bylo vzájemné. Strašně moc si ji chci získat zpátky a už nikdy ho nezklamat. Jen nevím, jak. Bojím se, že mi už nebude věřit +zamyšleně hledí do zdi+ Co jsem s ním, mě jiní muži vůbec nezajímají. Přitom jsem kdysi byla pěkná potvora. Zcela mě změnil +pousměje se+ Tohle, co se stalo, byl jen chvilkový úlet v alkoholovém opojení. Jediná kladná věc na tom je to, že si to skoro vůbec nepamatuji a nebýt toho, jaký to mělo pro mne dopad, ani bych si na to nikdy víc nevzpomněla +proplete si její prsty se svými+ Tak ráda bych mu tohle všechno řekla, aby věděl, že mi na něm záleží, ale nemohu +najednou pozvedne obočí+ Nenudí tě ty mé řeči?
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)