od Styx » pon říj 19, 2009 1:20 am
+zasměje se jeho poznámce+ To není pravda, nemusíš přece čekat až na mé pozvání, můžeš přijít kdykoli, víš dobře, že u mě jsi vždycky vítán +sleduje jeho prst na medailonku a když se tam najednou objeví Kirin, otevře dokořán oči a hledí s úžasem na kouzelného tvora+ Ach... je až mysticky nádherný. Jeho krása se nevyrovná ničemu, co znám +řekne potichu, aby ho nevyplašila a když ji Remus zavolá k sobě, pomalu, ale odvážně přistupuje k nim, přitom sklouzne obdivným pohledem na Remuse, když vidí, jak si s Kirinem tak důvěrně povídá+ Nevyděsím ho? +zašeptá s obavou a chytne Remusovu nabízenou ruku+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)