Ložnice pro hosty

[Ares]

O to mi právě jde. dýchne jí do rtů a provokativně rukou sjede na její slabiny. Pak se přeci jenom s úsměvem odtáhne, aby se taky mohla pohnout. Lehne si vedle ní na bok, rukou si podepře hlavu a druhou nepřestává hladit její kůži, tentokrát na břiše. Zkoumá její křivky pohledem. Co dělávají upíři přes den, když se jim nechce spát?

(promiň, už musím. Zítra můžeme pokračovat)

[Lanevra]

°S ulevou se i ona otočí na bok, tak že je k němu čelem a hledí mu do očí.° To jsem ti přeci právě převedla °demonstrativně předstírá zívnutí, dokonce si teatrálně přitiskne ruku na pusu° A kdo říkal že se mi nechce spát? °utahuje si z něj už zase.° Vlastně si myslím že bych se teď mohla zachumlat do peřin a usnout na párdní °začne se rozhlížet po meřinách, jakoby to skutečně chtěla udělat, nakonec ale zase upře oči na něj° Já jsem svolná prakticky k čemukoliv. Navrhni něco °pohladí ho po zádech a ruku spočine na jedné jeho hýždi jakoby to bylo to nejpohodlnější místo na pokládání dlaně°


(Ježiš neomlouvej se! To je naprosto samozřejmí.)

[Ares]

Zamračí se a v očích mu něco znepokojivého zasvítí. Jestli se ti chce spát, klidně to řekni. Já taky můžu odejít.

[Lanevra]

°Krátce váhá, je jí naprosto jasné že jediné co svími výhružkami chce dosáhnout je ústa a ona si není jistá jestli mu jí chce dát. Zatím nepředvedl nic čím by si jí zasloužil° To jsou všichni bozi tak bez smyslu pro humor a hru? °zeptá se nevině opět ho provokujíc svojí arogancí a namyšleností, ovšem ruka kterou má položenou na jeho boku přitiskne o něco víc°



(Jestli to bylo taktní upozornění že to chceš useknout, tak to klidně řekni naplno )

[Ares]

(Jo promiň, mám teď jaksi vymáčklý mozek...chudák Ares z toho bude mít depku, ale co, zaslouží si ji , doufám, že se nezlobíš)

Nejspíš jo. řekne tvrdě. Zvedne se z postele a začne se chvatně oblékat.

[Lanevra]

Aha, tak to vás tedy lituji °její tvář je docela lítostlivá, těžko říct jestli je skutečný, nebo ne° Pokud chceš jít tak běž °nebrání mu, ostatně jak bránit bohovi° Kdybys chtěl, víš kde mě najdeš. Jsi tu vždycky výtán °pozoruje ho klidně z postele jak se obléká°



(Že by nějaké zkouškové období? Tohle je hra, tak to beru. Žádné zlobení, nic takového. Proč si depku zaslouží? )

[Ares]

(jo, zkouškové, to je mor )

Jak si natáhne košili, na chvíli ustrne v pohybu. Zhluboka se nadechne, pak vydechne. Kam se poděl ten starý Ares. Ptá se sám sebe. Otočí se k Lane. Zbytek věcí drží v rukou. Pomalu přejde až k ní, upřeně se jí zahledí do očí. Děkuji. řekne tiše. Malinko se skloní, že ji ještě políbí, no pak si to rozmyslí. Narovná se a v okamžiku zmizí.

[Lanevra]

Brzy nashledanou °řekne, i když ž tam není. Dlouze se zadívá na místo odkud zmizel, jakoby nad něčím usilovně přemýšlela. Nakonec si dlouze povzdechne, vstane a odběhne do koupelny. Po téměř nekonečné době se vrátí a kritickým pohledem zhodnotí svojí sukni. Nic mo z ní nezbylo, takže se spokojí jen z rolákem, který stejně kryje to nejnutnější. Tedy ne že by jí na tom nějak extra záleželo, ale má základní zásady slušnosti. Chvilku strnule hledí na dveře z pokone, než se k ni přeci jenom vydá.°



(Přeji usměchy u zkoušek, ať jsi kdo jsi. )

[Lanevra]

°Vejde dovnitř a na chvilku se opře o dveře. Skrz závěsi prosvítá slunce v tenoučkém paprsečku, takže okono obejde velkým půlkruhem, načež se svalí na postel jak široká tak dlouhá. Otočí se na záda, skopne boty, vklouzne pod peřinu, kde se stočí do klubíčka a usne°

[Lanevra]

°Celou dobu se převaluje, takže se nakonec probudí úplně celá jak mumie zavinutá do deky. Rozvine se, málem přitom spadne z postele a vstane do příjemného teplého podvečere ve kterém opět nemá co na práci a sídlo už si prošmejdila. Chvíli sedí a přemýšlí, než se rozhodne využít pozvání jedné ženy. Vklouzne do koupelny a po bezméla hodině konečně vyleze ven, z vlasy v copech stočených kolem hlavy a oblíbených těsných kalhotech. Ještě na sebe hodí průsvitné tílko, prádlem se samozřejmě nezdržuje a vyrazí do sovince poslat dopis touhle podivnou cestou°