Knihovna s pracovnou

[Styx]

+navrací se jí zase ten tíživý pocit, že se z Eagle Rock opět stává klášter a ona jeptiškou v něm, tak aby zaplašila tyto myšlenky, prosedí v knihovně spoustu času a pilně se věnuje studiu černé magie, ze které ji zanedlouho čekají závěrečné zkoušky+

[Styx]

+celý den sedí v knihách a když se jí už začne kouřit z hlavy z tolika učení, zaklapne učebnici a vyrazí odreagovat se ven mezi lidi+

[Styx]

+připraví si poruce pití i nějaké chuťovky, míní totiž tady strávit celý den, protože ji poslední dobou nic nebaví. Pohodlně se usadí a vezme do ruky knihu, kterou dostala kdysi od Remuse, nostalgicky si povzdechne a začte se+

[Styx]

+když dočte celou knihu, je už noc, přistoupí k oknu, zamyšleně sleduje měsíc (jakože) v úplňku a intenzivně přitom myslí na Remuse, kdyby jenom tušil, jak moc se jí po něm stýská+

[Styx]

+za rozbřesku se konečně odlepí od okna, úplněk již zcela vybledl a jde si konečně lehnout do postele, aby se pořádně vyspala a na Luciusově večírku vypadala skvěle, když se opět probudí, dá si dlouhou sprchu, nalíčí se, vytvoří dokonalý účes, oblékne společenskou róbu a přemístí se bez doprovodu do malfoyského domu na anglickém venkově+

[Styx]

+přivede sem Remuse, na stole na ně už čeká bohatá snídaně, džus, čaj a kafe, sýry, šunka, vajíčka a opečená anglická slanina s křupavými bagetkami+ Máš hlad? +nalije mu kávu a přisune mu ji i s cukrem a smetanou, sobě udělá silný anglický čaj se smetanou+ Tak se na to vrhneme +pobídne ho vesele a pustí se hladově do jídla+ Mám velkou radost, že ses zastavil +řekne mimochodem+ A neboj, miláčkové se o mně starají příkladně. Skoro mě nespustí z očí +usmívá se a opatrně upíjí horký čaj, pozoruje přitom Remuse+ Tak povídej... copak zajímavého jsi to měl na práci? Zdá se, že to bylo dost náročné...

[Remus Lupin]

*ani nemrkne a už je se Styx v pracovně..chtěl jako být zdvořilý a ne ji tam po ránu vyjíst, ale jak vidí tu snídani tak sklapne a sedne si* díky..tohle jsem potřeboval..*taky se do toho pustí*tak to je dobře...*usměje se a není tak docela jasné, jestli odpovídá na to, že ho ráda vidí, nebo na zvěř..nebo na obojí..* náročná...jak se to vezme..poněkud zdlouhavá, bych řekl spíš..ale nechci tě tím nudit...*koukne na ni a když vidí, jak se zatváří, tak pokračuje* odchytli jsme u Sachsenů dvouocasého lva...Montyho..*zas mu škubnou koutky*

[Styx]

+pochutnává si na opečené slanince, tu ona tuze ráda, a spokojeně kouká, jak Remusovi taky šmakuje+ Musím ti oplatit tu skvělou večeři +culí se+ Už jsi ochutnal tohle? +vezme mezi prsty dozlatova propečený plátek slaniny, nakloní se k němu a přejede mu s ní pod nosem, aby ucítil tu lahodnou vůni+ Takže jsi krotil dravou zvěř? +pohlédne na něj obdivně, imponuje jí jeho síla+ Monty? Ehm... hezké jméno... (něco jako Monty Pytonův létající cirkus:)) +zajímalo by ji, kde přesně má lev ty dva ocasy, nezeptá se však radši+ Často mám o tebe docela strach, když si představím, s jakými nebezpečnými tvory jsi denně ve styku.

[Remus Lupin]

*jak se mu pod nosem objeví slanina, tak nezaváhá a bleskově ji slupne* hm..už ano..výborná..*měje se* tak to tě asi budu muset na večeře zvát častěji...ale neboj, brzké snídaně nebudeš muset provozovat každý den...* i když jako hrozba se mu to nezdá zas až tak špatné*no, ani ne krotil, jako bylo třeba jej odchytit...nemyslím si, že by ho tam, kde byl, čekalo něco dobrého..vzhledem k tomu, jakou smečku majitelka pozemků má...jedno by ho dostali, když by se do něj pustili všichni...ani jeho magická síla by mu nemusela pomoct...i když připouštím, že v té tmě v jeho jeskyni, kde jsem ani já už skoro nic neviděl..nebyl to zas až tak příjemný pocit..a popravdě až ted jsem si uvědomil, kolik tady je čarodějů-zvěromágů...*zadívá se na ni a jako by ji četl myšlenky* dvouocasý lev, jako je zobrazován v heraldice, Styx...*z hlasu mu zazní profesorský ton, ale zároven se tváří pobaveně* a jméno nemám na svědomí..to Wenai..*zasměje se* doufám, že ji neposnídal..*trochu nakrčí čelo*

[Styx]

Další večeře? No, docela ráda bych zase navštívila tu útulnou hospůdku. Moc se mi tam líbilo. Anebo tě možná někdy pozvu na večeři k sobě. Anebo... +zatváří se rozverně+ bys jednou mohl předvést své kuchařské umění, ať už umíš vařit, nebo ne. Určitě to přežiju +zasměje se+ Ráda s tebou snídám. I když... +sklopí oči+ bylo by to mnohem hezčí, kdyby snídaně byla spíše zakončením příjemného večera a vášnivé noci +opět zvedne hlavu a chvíli ho pozoruje, jestli konečně prolomí ty ledy+ Vím, jak vypadá dvouocasý lev +ušklíbne se a trochu podezřele po něm koukne, že o tom začal zrovna ve chvíli, když myslela na ty lví ocasy+ Ještě kávu na povzbuzení? +přistoupí k němu a naleje mu do hrnku voňavý nápoj+