od fatamorgana » pon bře 15, 2010 6:13 pm
položí mu lehce ruce na záda a hraje si prsty s látkou jeho košile. a trochu ironicky, trochu smutně po něm zopakuje: jakoby mi nebylo jedno, co s tebou bude... taky mi to tak připadá... a myslím si, že je to můj trest... chvíli se ho drží a jenom si hraje s jeho košilí. možná chce, aby ta chvíle trvala co nejdéle. možná se jí jenom nechce vyslovit následující slova. a možná je vyslovit chce, ale chce je oddělit od předchozích.
ale ty nebojuješ se smrtí, Tony. ty pracuješ pro ni. se smrtí se nedá vyhrát. a kdyby to i vypadalo, že se k tomu blížíš, prohraješ mnohem víc. a k tomu všemu - smrti je to jedno. je jí úplně jedno, jestli bojuješ, vyhráváš, nebo prohráváš. nakonec stejně přijde. nemůžu kritizovat tvé počínání. ale jsem si čím dál víc jistá, že vidíš jen zlomek toho, co se děje...
ano... mám o tebe strach...
Jaká jsem? Záleží, kdo se dívá.