Fab: leží uvolněně a nechá Fabiena, aby ji mazlil a laskal. moc si to užívá a je to znát na jejím dechu. za chvíli se začně třást a dýchat dost přerývaně. taky bloudí dlaněmi po jeho zádech a ramenou. pak zabloudí prsty na jeho hruď a bradavky.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: +Trochu ztrácí koncentraci a začíná být nedočkavý na její klín. Jeho ústa opustí dívčí ňadra a ruce si hrají na jejím bříšku. Malují ornamenty, krouží kolem pupíku, prsty zajíždí až téměř k něžnému pahorku.+
Fab: vzdychá už nahlas. olíbává Fabiena, kam se dá a taky ho hladí. když se špičkami prstů skoro dotýká jejího podbřišku. vzrušeně mu šeptá něco jako: ty seš můj námořník a králíčeka a Fabísek milovaný...
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: +Přijme pozvání do jejího klína.+ Jsi moje, lásko...+šeptá a tiskne se k ní, sune se po jejím těle a pak se do ní vnoří, připraven víc než dobře.. +
Tir: +Zmámen romantickou nocí pod hvězdami, houpáním lodi na vlnách a její vůní, přestává uvažovat o tom, co dělá. Miluje se s ní s vášní a nadšením, shrnuje vlasy z jejího obličeje, aby viděl její oči a ona viděla ty jeho..+
Fab: při milování ho líbá a dívají se do očí, v nichž se jim třpytí hvězdy. a Tir, inspirována skazkou o dracích, okusuje něžně Fabískovy krk a klíční kosti a ramena.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.