s Fabienem za hranice všedních dní

[Tirage]

Fab: nadskakuje u něj, když se chechtá. vrtí se trochu a omotává je prostěradlem a rovná pod nimi deku. budeme tady spát? koukat na hvězdy... a houpat se? zívne a uvelebí se u Faba a dívá se zase na nebe.

[Fabien]

Tir: Tak jo...Doufám, že nepřijde velká vlna nespláchne nás...+culí se a tulí se k ní pod prostěradlo.+ Bude to naše nejhezčí noc...

[Tirage]

Fab: ano... ale některý nejhezčí už jsme měli... a další budeme mít... uvelebuje se. vlna? to se stává? dáš nám na spaní plavací kruh? znervózní.

[Fabien]

Tir: Hm...+souhlasí s nocemi.. +...Ne, vlna se stává pouze v případš, že kolem pluje zlatá velryba...+uklidňuje jí dost chabě. +

[Tirage]

Fab: zlatá velryba? a co je zase tohle? diví se. ale natulená se cítí celkem bezpečně.

[Fabien]

Tir: Úchvatná věc...+vypráví už trochu ospale.+ Je to taková mořská locerna. Když lodi na moři bloudí, připluje zlatá velryba a svou zlatou září svítí námořníkům na cestu k bezpečným břehům...

[Tirage]

Fab: zazívá a ještě víc se k němu stulí. a polospící tiše řekne. Fabí, ty dneska ale hrozně kecáš... a malinko se ze spaní zasměje.

[Fabien]

Tir: Počkej ráno...uvidíš...+zamumlá jí do ramínka a olíbne ho v polospánku, aby mu věřila.+

[Tirage]

Fab: ale Tir už je moc utahaná a ukolébaná a umilovaná a spí jako sysel.

[Fabien]

Fab: +Zasyslí si syslíka k sobě a ještě než usne, vymýšlí další příběhy pro Tir, aby se jí plavba líbila.+