s Fabienem za hranice všedních dní

[Fabien]

Tir: +Jeho nadšení nezná mezí. Příliv je proti němu klidná voda. Jak cítí blížící se její orgasmus, i on se propadá k vyvrcholení.+

[Tirage]

Fab: vykřikne a zaboří mu tvář do ramene. sténá a vydýchává se a tiskne se k němu. po chvilce je úplně vláčná, že už se ani tulit nezvládá. jen ho hladí, aby dala najevo, jak se jí to líbilo.

[Fabien]

(právě jsem rozmáčela čokoládovýmu králíkovi uši v kafi... )

Tir: +Vyčerpaně ji drží nebo spíš má na ní položené ruce. Síla z něj odešla s orgasmem. Dívá se na Tir z blízkosti, jak vedle sebe leží a úplně gumově se usmívá.+

[Tirage]

(to abych si přivstala a zastavila se každé ráno u vás s oranžovým cukříkem do kafe! )

Fab: je moc šťastná, zamilovaná a s teplým vánkem se jí zavírají oči. poslouchá moře a pod prsty cítí Fabienovu pleť.

[Fabien]

(budiž ti útěchou, že ten králík byl z hrozně hnusný čokolády a teď je mi po něm blbě... )

Tir: +Shrne jí vlasy z obličeje a líbá ji na zavírající se víčka.+ Nespi, miláčku...dobrodružství nás čeká...+šeptá, ale nikoliv naléhavě, neboť ani jemu se nechce vstávat.+

[Tirage]

(stejně jsou králíci chránění!)

Fab: nespím, koupu čerty... trošku blábolí, jak je ukolébána.

[Fabien]

Tir: Prd čerty...králíčka svýho...+taky blábolí.+

[Tirage]

Fab: ano... králíčka svýho... zrovna teď mu odsouhlasí skoro cokoli.

[Fabien]

Tir: +Culí se jí do vlasů, moc spokojenej. Sluníčko už tolik nepálí, obloha i moře se oblékají do podvečerního šatu a loďka se houpá na vlnách jako příslib dalších krásných chvil.+

[Tirage]

Fab: užívá si tu chvíli spolu s ním. a po chvilce se zvedne na čtyři, pohladí Fabiena od žeber až na stehno. tak mi ukážeš loď naší? a pokřtíme ji?