Sam: Jsi úžasný, Same...+ Je to jeden z důvodů, proč ho tak miluje. A zhruba tak moc zamilovaně na něj kouká, jak odnáší dortík (šilhá teda taky po sladkosti, ale jen okrajově.. ). Pak si uvědomí, že na ní kouká Et.+
Et: A jak poznám, že to zabralo? + A snaží se tvářit se na ní normálně.+
Molly: to poznáš. nemůžu ti to říct předem. uculí se trochu záhadně. tak jo. hlavně to vydrž. a já zase musím jít něco dělat. a nebojte se. v lednici je meloun a jahody. a taky pošlu Morfa do cukrárny pro ty úžasné jahodové košíčky. nevím, co má s cukrářkou a neúpátrám po tom, ale vždycky dostane protekční porci. mrkne povzbudivě a odebere se do svých komnat.
„Jakýkoli náhled na realitu, který není zvláštní, je lživý.“ Nail Gaiman
Molly: jistě, že jsem. to je mé základní vybavení. prohlásí a bohorovně se opře o opěradlo židle, dokonce se na ní trošku houpá, natahuje nohy před sebe. pak ale spadne židlí na všechny čtyři nohy. myslím, že Morf to zvládne sám. nelíbí se mu, že by se mu někde poflakovala s Morfem, neboli s jiným chlapem. nechtělas jít se mnou do práce. na ten barák se kouknout?
Sam: +Samův pád uvolní její napětí a rozesměje se. Pomáhá mu na nohy.+ To jsem chtěla...jé to bych vážně moc ráda...teď?+ Ovšem košíčků je těžké se vzdát .+ Ale ...vážně, aby to Morf unesl...co myslíš?+ A vůbec nemyslí na Morfa jako na chlapa, ale jako na nosiče povolené sladkosti.. +
(ale on nespadl, jen se přestal houpat na židli a ta zas stojí na všech nohách, nejen na zadních.)
Molly: Morfeus unese všechno. a já musím domluvit střešní krytinu a jěště něco kolem schodišť. vyrážím tak za půl hodiny, tak se rozmysli, najádo. buď dáš košem mně por košíček, nebo Morfovi a košíčkům. polkne poslední sousta snídaně.
Sam: Hele, Same, nech toho. Víš, že se ptám na to, jestli budeme spát někde jinde než tady doma.+ Jak neměla to své ranní kafe, je dost přecitlivělá na Samův kousavý humor.+ Mám si zabalit pyžamo?