vstupní hala

[Memory]

Zahľadí sa na ňu a nejakú chvíľu na ňu skúmavo pozerá, ale skôr sa asi snaží zaostriť. Ke´d si však uvedomí význam Beiných slov, zatvári sa dosť vyľakane. "Myslíš.... myslíš, že by mi bol schopný ublížiť?" spýta sa trochu ustráchane, keď si uvedomí, že v podstate pred nejakým časom, by toho asi Chris bol naozaj schopný. "Áno, máš pravdu, sú to len termíny." tvrdohlavo si zotrie ďalšiu slzu z líca.
"Čo, prečo si myslím? Že by ma Chris už nechcel vidieť?" opýta sa potichu a pozrie na ňu, až keď si je istá, že ovládla tú neodbitnú potrebu opäť sa rozplakať.
Chvíľu sama zo sebou bojuje, aby nezačala naštvane kričať, no napokon len potichu pokrúti hlavou. "Nie, mal pravdu." šepne potichu. "Chcela som ísť za Krisom, nevedela som, za kým iným by som šla.... ale ten... ten...!" poslednú vetu pretiská cez zuby a zjavne nevie bratovi prísť na meno.

[Beatrix]

No...tobě asi ne...+trošku trpce, protože narozdíl od Memory, jí samotné by úplně klidně zlámal všechny kosti v těle a ani by nemrkl+
Mhm...+přikývne, na její otázky+
+vytřeští oči a než se memory naděje, tak před ňou bea klečí a naléhavě jí kouká do očí+ Je v pořádku?! Teda...+asi na ni mem trošku zírá, tak se jakoby odtáhne a tváří se, že je úplně normální válet se tam na kolenác po zemi a taky jí po tom zkratu lehce dojde, že i přes cokoliv by mem na něho nebyla naštvaná, kdyby mu něco bylo - no i tak na ni tázavě pokukuje+

[Memory]

"No, neviem..." šepne potichu, smutne. "Ale, neurobil mi nič." prikývne napokon. "Možno chcel.... a možno mal." dodá a radšej sa odvráti, lebo sa jej opäť začínajú lesknúť oči.
"Zranila som predsa jeho mužské ego. Nechala som ho!" povie trpko. "A navyše...." dodá už oveľa tichšie a skľúčenejšie. "...povedala som mu veci, ktoré som nechcela povedať, nemala som ich povedať, nezaslúžil si to, ale ja.... ja... musela som sa s ním rozísť, Bea. Keby som to neurobila teraz... "vzlykne, pokrúti zas hlavou a oboma dlaňami si zotiera slzy, čo sa jej už nekompromisne pustia z očí.
Trošku dosť na ňu zíra, i keď sa Bea odtiahne. No po chvíľke sa spamätá, teda tak aby nezírala, ale zabudne aj na svoje problémy. "Ty... ešte stále ti na ňom záleží, však?" šeptne potichu, ale nespúšťa z Bei oči. "Ja... no, dúfam, že je v poriadku. Vlastne momentálne vôbec netuším, kde je. " povie so zábleskom hnevu v očiach.

[Beatrix]

+zavrtí hlavou+ Věř mi, z toho by ses nechtěla léčit..vlastně možná ani nevyléčila..+on když si Chris bouchne...+
Ale..proč? Proč ses s ním musela rozejít? Vypadali ste, že je všechno OK...+nechápavě na ni kouká+
Co? +honem rychle si nasadí tmavý brýle, který předtím asi sundala, aby se tam v tom šeru nezabila+ Né! Samozřejmě, že ne! +napřímí se, což v kleku de dost blbě, tak rači vstane, aby si připadala stabilnější...silnější+ Mhm...+přikývne+ Určitě je. Vždycky přece byl...

[Memory]

Zachveje sa, ale prikývne. "Asi máš pravdu."
Sklopí oči. "Bola to asi moja chyba. Proste som cítila, že sa jeden druhému vzďaľujeme a nebola som schopná to nijak napraviť. Bála som sa, že keby sme takto spolu ostali aj naďalej, že by sa všetko dobré mohlo stratiť... rozumieš mi?" pozrie na ňu zúfalo. "Myslela som, že taká chvíľková pauza by nám mohla pomôcť, ale... zasiahlo ma to viac než som čakala a Chris.... "pokrúti hlavou. "Nedokážem to dosť dobre vysvetliť."
To, že si Bea stále drží taký odstup ju ešte viac zarmúti, no nepovie k tomu nič. "Čo myslíš? Že je v poriadku, alebo nezvestný?" opýta sa a namáhavo sa postaví. Zakymáca sa, tak sa chytí steny, aby nespadla. "Nemôžem sedieť, keď nado mnou stojíš."

[Beatrix]

No..sice ti rozumím, ale tohle je dost kontraproduktivní... +zavrtí hlavou+ Žádná pauza nikomu nijak nepomohla. Když já si dávala pauzu s Leem, sbalila sem jeho manželku...+zamručí spíš pro sebe, že to fakt nebývá dobrej nápad+
Ale...já..mám pocit, že tohle oba až tak moc nechcete, hm?

+tak ona bea moc nechce, aby cítila memory jak s ňou cloumají emoce, nebo viděla..+ Že je v pořádku, samozřejmě... Nestojím nad tebou, +brání se trochu, ale když ju tak vidí+ tak si sednem obě...+přisune si židlu k ní a demonstrativně si sedne a kouká do země+

[Memory]

Pozerá na Beu stále dosť zúfalo, no napokon skloní hlavu a pokrúti ňou. "Už sa stalo." naraz hlavu opäť zdvihne a pozrie na Beu. "Chris niečo hovoril?" keď si myslí, že to ani jeden nechcú.

Keď si Bea sadne, nasleduje ju celkom ochotne, lebo pri tom, čo popila, sa jej hlava krúti menej, keď sedí. "Eric tvrdí, že je v poriadku. Kris... on.... ja sama sa v ňom nevyznám." chvíľu mlčí a zamyslene si pozerá na ruky. "Bola som rada, keď ste sa dali dokopy." povie odrazu.

[Beatrix]

Nehovoril, ale copak musí? +opatrně ju chytne za packu, jak sedí naproti ní+ Oba ste nešťastní a...přitom můžete být spolu...nikdo vám v tom nebrání..kromě vás dvou..+říká jí to docela potichu a klidně, ale domlouvavě+

Eric..+ušklíbne se a lehce to v ní zavře, když si na toho zmetka vzpomene+ mh...+pomalu ju zase pustí a opře se do židle+ jo on...je komplikovanej. +zamumle spíš jen tak aby něco řekla a snaží se zachovat chladnou hlavu, no když memory řekne svou poslední větu, tak musí zatnout prsty do kabelky, že tam nechtama nejspíš vyryje díry a jenom na to přikývne, páč by ze sebe teď stejně nic rozumnýho nedostala..nebo možná vůbec nic, tak to rači ani nezkouší+

[Memory]

Nechá si packu v jej ruke a len ticho prikývne. "Asi máš pravdu." šepne po chvíľke. "Len... teraz akosi sama neviem, čo chcem. Na jednu stranu som z toho hrozne nešťastná, ale na druhú... mám strach za ním hneď teraz ísť. Čo by som mu povedala? Navyše sa bojím, že to bude to isté."

Prikývne a sama sa tvári, že ju to moc neteší. "Niekedy si hovorím, či on a Eric nie sú skôr rodina. Eric o ňom vie snáď všetko. Keď má Kris nejaký problém, beží za ním a keď sa opýtam ja, len ma odbije slovami, že je to pre mňa moc nebezpečné. Akoby som bola malé decko a nevedela sa postarať sama o seba! Navyše..." zlostne zatne päste. "...dokázala som sa o seba postarať, keď on zdrhol z domu a nechal ma tam s matkou, ktorá ma nenávidí a otčimom, ktorý..." stisne pery a radšej už stíchne. Akosi moc sa rozrozprávala. Všimne si, ako Bea zatína nechty do kabelky, zdvihne pohľad a pozrie jej do očí... teda do tmavých okuliarov, za ktorými tuší jej oči. "Prepáč, nebudem už o ňom hovoriť. Ja len..." opäť pozrie do zeme. "Nechcem ťa otravovať Bea, viem že sa to medzi nami pokazilo." povzdychne si. "Len mi občas chýba niekto, s kým by som sa mohla porozprávať. Moc sa mi to vtedy páčilo, keď sme boli spolu na nákupoch." dodá, tak potichu, že ju skoro nie je počuť a zrak upiera do zeme.

[Beatrix]

Možná...možná to prostě nech být? +zkusí to+ třeba..to nějak dopadne..a když ne, tak až budeš vědět co chceš, tak pro to něco uděláš. někdy je lepší nemluvit...+blahé paměti co slovo to perla od jistýho pána + To..to je možný, ale..nebylo to lepší furt než teď?

Otčimom ktorý co? +koukne na ni starostlivě, i když jí mem nevidí do očí+
Oni dva...mh..Kristián +to jméno ju stojí dost sil+ a Eric sou si dost podobní...povahově...asi proto si tak notujou...ale oba o tebe mají strach...evidentně...
+potřepe hlavou+ Ne to...on...to...to nebude pryč jenom proto, že o tom nebudeme mluvit. Navíc...+povzdychne si+ je to tvůj bratr. Nemůžeš se tvářit, že neexistuje.
Ono...se to nepokazilo mezi náma...ale mezi mnou a ..jím. A byla to má vina. +přizná jí+ A...kdykoliv tě vidím, tak...+neví, jak to vysvětlit, aby nezněla jako blázen+ Mrzí mě to.
Tak...bysme mohly zase někdy vyrazit, hm? +zkusí to+