kutloch pro zaměstnance

[mollyz]

Sam: Zní to strašlivě, jako kdyby ti rozsekli duši...+hladí jeho zjizvenou dlaň.+ Jaké to bylo? Myslím, vidět bratra po takové době? Opravdu jste tak stejní? +Zašeptá mu+: Same, tebe si poznám, i kdyby vás bylo deset.....A o Faba se nemusíme bát. On je zvyklý na krocený divokých kočiček...tedy ne v tom smyslu, že by měl mnoho dívek jako Tir, ale měl co dělat celá léta se mnou. Známe se již šestnáct let. Studovali jsme spolu, prožívali všechny radosti i strasti...+Pak se ale na něj vážně zadívá.+ Same, měl by si vědět, že jsem byla vdaná.

[Isamun]

Molly: no, zase tak podobní si nejsme. je to už dávno... sranda je, že s našima holkama vychází dost podobně jako já. to rozdělení bylo... no spíš divný. byl jsem dítě. a pak jsme oba tak nějak - no asi dorostli. nebylo to zlé kouzo, spíš takovej úlet. a podle těch teorií, co nás s Et a oatatníma učili, pokud je člověk fakt člověk a žije dát, tak nemůže být s půlkou duše. a taky s ní nikdo nedělal nic hroznýho. nešlo o nesmrtelnost, nebo tak něco. byl to vlastně jenom tres za zlobení malýho kluka, kterej se vymknul. zasměje se: u nás má "duševní potíže" víc lidí, koukni na fatamorganu. a Sigismunda je zase psycholog, terapeutka... tam se to jenom hemží... Morfeus taky není člověk. ale má své lidské stránky... no já nevím, jestli ti to umím dobře vysvětlit. ale zvykneš si. teda pokud budeš chtí si zvyknout...

tak vdaná... povzdechne si a kouká se na ni, vezme ji za ruku. no, připadalo mi, že jsi nějak moc šikovná a ... já nevím, prostě moc hodná, nekoukáš jenom na sebe... zvyklá být s někým... to je celý, nebo to má nějaké pokračování
(pozn. autora: pokud mohu prosit, tak bez dětí! na LoS bez dětí!)

[mollyz]

(Nic takového nemám v úmyslu, autore!!! Ještě toho trochu!!! )

Sam: Rozdělili tě proto, že jsi zlobil? Dost zvláštní výchovný prvek! +Udělá na něj strašně zamilované oči.+ Ano, chci si zvyknout, Same...
To je celý, byla jsem vdaná a ne moc hezky...špatně se o tom mluví, ale asi proto o mně Fab mluví jako o ledové královně. Prostě jsem se jen dlouho bála někoho si pustit k tělu...až ty...Připadám ti šikovná? +Samotnou ji vyděsí, že mu to všechno řekla a má strach, co bude následovat. Bojí se instinktivně a ruka, kterou ji drží se jí třese.+

[Isamun]

Molly: obejme jí a se smíchem, takovým trochu zoufalým, jí dá hlavu na rameno. připadáš mi krásná a šikovná a celá taková... otře se jí tváří o krk. já myslel, žes to poznala a že víš, že si dělám srandu, když jsem říkal o té technice a že se musíš učit... bych se moh´ spíš učit já... bych to nikdy neřekl, kdybych myslel, že to budeš brát vážně... koukne na ni, celou nesvou a uvědomí si, že se třese. co je? co jsem řek´?

[mollyz]

Sam: Vlastně...vůbec jsem ti to nechtěla říct, ale takové věci jako neklidná minulost se tu rády rozkecávají. + Zhluboka se nadechne...+Same, to nebylo snadný....A ty jsi skvělý...i v technice ...ve všem...+A rozesměje se zoufale s ním. Najde jeho rty a políbí ho - trochu nesměle.+

[Isamun]

Molly: no tak mi to neříkej. já jenom... jak moc nám to bude zasahovat do neklidné budoucnosti? ... budu se muset prát s někým, nebo co? já jsem taky nebyl svatej. ale ženatej taky ne. chová ji v náručí a mírně se s ní pohupuje. myslím, že až na ty zkušenosti... mě sem nic nepronásleduje... koukne na ni. nech toho, najádo. nebo budu brečet s tebou... nic člověka tak neosvobodí, jako si pěkně poplakat... ale spíš se směje a jak ona trošku nabírá, tak se zase cukají oba - už z toho mají takový důvěrně známý intimní pocit.

[mollyz]

Sam: Už budu mlčet jako hrob. + Trochu jí cukají koutky, protože jestli Sam něco umí dokonale, tak je to všechno převíst v naprostou blbinu.+ Ne, s nikým se nebudeš muset prát, myslím...teda určitě. A to že nejsi svatej máš napsaný na čele. Takže musít ti položit stejnou otázku - co mě může potkat (teda koho můžu potkat) v naší neklidné budoucnosti? +Nechá se chovat a směje se s ním a najednou se spolu zase objímají.+ Samíku, co ten oběd? Neměli bychom za chvíli jít? +Vypustí z pusy zase první blbost, která ji napadne, ale tělo hlásí, že rozhodně chce zůstat tam, kde je.+

[Isamun]

Molly: noo, snad tě nic a nikdo nepotká... doufám, že jsem všem zdrhnul a zmátl stopu... a na oběd jít musíme... ale až za chvíli... zase ji začne líbat.

[mollyz]

Sam: to je super...ty ženské bitvy mě nikdy nebavily...+Obtočí mu ruce kolem krku a líbá se s ním jako by na tom závisel celý její život.+ Snad by se ten oběd dal i přihřát, ne?

[Isamun]

Molly: přestane myslet na jídlo a oplácí jí polibky. pátrá jazykem po celých jejích ústech a proplítá se s jejím. něžně jí okusuje rty. a zase už rukama loví pod jejím tričkem.