Fabien: +Pohlédne mu do očí.+ Ale to byla rada z praxe. Fak se mi zdá, že si ve svém smutku tak trochu libuješ. Jak jinak by tohle zrovna tobě nedošlo?
K vašim? Kdykoli. Tu pastorální idylu já prostě miluju a paní matce rád udělám radost tím, že jí společně vyžereme špajz i sklep! +Zasměje se.+
Pch, se nekasej, mamute. Víno máš od maminky. A co bude a nebude tady - ještě jsem se nerozhodl, že tady budu na stálo já. Uvidíme. Zkusím to.
Byl jsem v takovém zastrčeném městečku v horách, střední Evropa, spíš trochu na východ a dolů na jih. Osady kolem byly roztahané tak půl dne, den cesty. A když napadnul sníh, což bylo tak skoro 6 měsíců do roka, cestovalo se docela obtížně. Ještě teď má zmrzlej zadek. Vážně mě trochu mrzí, že jsem nejel na epedici studovat parazity a brouky hezky do tepla.