ošetřovna

[Fabien]

Eillen: +Přejde ke skříňce s léky, odemkne ji a začne se přehrabovat v lahvičkách.+ Sigismundu nejlíp najdete, když navštívíte Detektivní kancelář. Je nějak zapletena s Eternity...jo, a ten váš nespavec - co je zač? Teda myslím, jestli je kouzelník, člověk, vlkodlak, upír nebo co? Ptám se, protože každá z jmenovaných ras potřebuje lektvar jinak silný a jiné dávkování...

Memory: +Chvilku ještě přemýšlí na Aresem a pak se děsivě rozesměje.+ Bejt bůh války a propíchnout se vlastním mečem - to je jako bysme se my dva votrávili vlastnoručně namíchaným lektvarem proti bradavicím...!+ Udělá na Memory zase vážné oči přísného šéfa a pak se zase rozchechtá.+

[Memory]

Fabien: Má čo robiť, aby nevyprskla smiechom. "I keď...." pohihňáva sa. "...nikdy nehovorte nikdy. Otrava elixírom proti bradaviciam musí byť dosť nepríjemná." tiež sa nad Aresom zamyslí. "Ale je pradva, že pre boha vojny to asi nebude najlepšia vizitka. Asi by som mala ísť našich pacientov skontrolovať." povie po chvíli, keď sa konečne dosmeje.

[Eillen]

Fabien: Je to člověk. Věk kolem třiceti, výška tak metr osmdesát a váha do sedmdesáti kil. Rovnou mu to vyjmenuje, ať to má hezky všechno - co kdyby to potřeboval.

[Fabien]

Eillen: Jasně, jasně...+hrabe se v lahvičkách.+ Ta tu vejšku, tak málo kil? Nemá on trochu podváhu? Vykrmte si ho trochu, mladá dámo! +mrkne na ni a podává jí lahvičku s jasně zeleným obsahem.+ Vypadá to jako vitriol, ale vážně je to bezesný lektvar. A kdyby to nezabralo, tak mi ho sem pošlete. Vymyslíme něco jinýho.

[Eillen]

Fabien: Já tu váhu odhaduji, nevím ji přesně. usmívá se a bere si do rukou lahvičku Ještě jednou moc děkuji. Doufám, že nebude třeba ho sem posílat. Schová si lahvičku do kabelky. Kolik jsem dlužná? má připravenou peněženku v ruce

[Fabien]

Eillen: Hotovost vyřiďte na recepci se sestrou, madam. Stejně bych toho vašeho pána tak za týden rád viděl. Jen třeba letmo v hospodě nebo v ordinaci, to je jedno, ale vážně si myslim, že by to nemělo u lektvaru zůstat.

Memory: Fajn, mrkněte po pacoších a přijďte do kutlochu na panáka.

[Memory]

Fabien: "Ok." usmeje sa naňho, pozdraví Eillen a vyjde na chodbu do lôžkovej časti.

[Eillen]

Fabien: Nemyslím si, že se mi ho povede přivést sem. Ale pokud se zastavíte v čajovně, je možné, že tam na něj narazíte. Stačí mi dát předem sovou vědět a já ho tam dovedu. Ještě jednou moc děkuji. Na shledanou. s úsměvem Fabienovi podá ruku, poté se otočí a odejde. Na recepci ještě zaplatí za lektvar a pak se rovnou přemístí domů.

[Bruno Duvenblejt]

Po útrpné cestě z hlubokých zasněžených hor, kde žijí vlkodlaci se doklopýtá do nemocnice. Na příjmu nahlásí, že potřebuje ošetření, protože spadnul ze stromu a kousnul ho ještě k tomu pes. Když mu sestra nabídne, aby si sednul a počkal na doktora, počká, ale nesedne si. Radši.

[Memory]

(Neviem ako Molly....ak to nebude Brunovi vadiť, ošetrím ho ja)

Sestrička jej povie, že v ošetrovni čaká pacient. Vezme si so sebou kafčo a poberie sa tam. "Dobrý deň." Podá Brunovi ruku a pozve ho dnu. "Ako vám môžem pomôcť?"