Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Viktor Lafayette]

+spokojeně kývne+ Takže to opravíme. +usměje se na ni+ Taky jsem to nevěděl. Ale už to vím. +střelí po ní pohledem+

[Syriana Spinnel]

+Když se na ni usměje, tak k němu udělá krok a pak ještě jeden až stojí přímo u něj, tentokrát výš než on+ Opravíme +hlas se jí chvěje a ruka, kterou nesměle pohladí jeho vlasy taky+

[Viktor Lafayette]

+vzhlédne k ní a usměje se+ To víš, že ano, lásko. Budeme spolu. Já... možná si v práci vezmu nějakou dovolenou. Teď jsem tam byl pořád.

[Syriana Spinnel]

To by bylo od tebe hezké +sjede tou rukou z vlasů na jeho rameno až ji sundá a klesne k němu dolů+ Viktore já... je mi to moc líto... +dívá se mu hluboko do očí+ miluji tě

[Viktor Lafayette]

Časem se to všechno vylepší a bude to jako dřív. +vezme její ruku do své a stáhne si ji na klín+ Uvidíš. +usměje se na ni povzbudivě+ Každý dělá chyby.

[Syriana Spinnel]

Někteří více, než častěji a s katastrofálními následky +opře se čelem o jeho+ uvidím? +usměje se na něj tentokrát ona, protože to zní opravdu hezky+

[Viktor Lafayette]

Nemysli na to. Jen si příště víc rozmysli, co děláš. +pohladí ji po tváři+ Bude. +kývne+

[Syriana Spinnel]

Jak na to můžu přestat myslet +řekne unaveně+ kdykoliv se na tebe podívám... když vidím jak jsi na mě i po tom všem hodný... nebo když tě vidím s dětmi dojde mi, že jsem tě mohla na vždy ztratit... +hlas se jí vytratí úplně+

[Viktor Lafayette]

To není tak snadné, Syr. +přiměje ji vstát a pak vstane taky+ Půjdeme se projít? +navrhne a kývne směrem do zahrady+

[Syriana Spinnel]

Ano +vstane a i když je venku ještě pozdní léto vezme si vlněný svetr, protože je jí docela zima+