Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Syriana Spinnel]

To mě mrzí, ale je na čase aby ses ted už jenom smál, beru si to jako svůj cíl do budoucna. No more tears, only smile in your face. +Zlehka přitiskne své rty na jeho v kratinkém polibku+

[Viktor Lafayette]

No dobře. +kývne, ale pořád ho ještě něco trápí+ Ale co budeme dělat s tou Wenai? +zeptá se, protože mu to prostě v hlavě pořád vrtá+

[Syriana Spinnel]

+snaží se tvářit vesele, i když tohle bude oříšek+ Nech to na mě, já už na něco přijdu a urovnám to, na mě aspon žádný sprostý gesto neukázala, tak nějaká naděje tam je. Nenechám tě trápit i kdybych ji sem měla dotáhnout na řetězu. +řekne rozhodně+

[Viktor Lafayette]

Dobře zlato. +usměje se na ni šťastně a je rád, že si to vzala na starosti ona a tak jí věnuje dlouhý polibek+

[Syriana Spinnel]

Máš na svých bedrech až příliš mnoho odpovědnosti a starostí. +řekne mu, když polibek skončí+ ráda si její část vezmu na starost. +nadechne se a podívá se mu do očí+ můžu... můžu tě ještě líbat?

[Viktor Lafayette]

+usměje se na ni a vezme ji kolem ramen+ Líbej mě, jak chceš. +a sám s tím taky začne+

[Syriana Spinnel]

+Přímo před očima mu roztaje a nejprve jemně a něžně zkoumavě ho líbá na úžasně měkké rty, po nějaké době se však její polibky stanou naléhavějšími a víc odvážnými. V koutku někde se děsí že ji třeba odstrčí nebo odejde, proto zase zmírní a je opatrnější+

[Viktor Lafayette]

+oplácí jí polibky a hladí ji po zádech, ale to je zatím všechno, čeho se odvažuje, či spíš, co dělá, nechce to nijak uspěchat+

[Syriana Spinnel]

+Když už má rty celé brnavé a oteklé z líbání usměje se a lehne si zas vedle něj+ tohle bych mohla dělat věky. Líbat tě do skonání světů a mohla bych umřít štastná +škrabká ho prsty pod košilí na břiše+

[Viktor Lafayette]

No, náhodou budeš mít tu možnost. +usměje se na ni+ Protože myslím, že spolu budem žít ještě dlouho a dlouho a dlouho, až spolu zestárnem. +dá jí pusu na nos+