Bar - balkon

[Margarit Black]

Když ho budeme chtít všechny sežrat, tak z něj nic nezbude *směje se*

*Syr, však já vím, koho si vybrat, když někam jdu:))*

[Phillip]

Meg: nevyzvídej, to by nebylo překvapení...*zamrká*

ale tak, dámy, dámy...ten k sežrání je přítomen...*zvedne ruce na obranu se smíchem a po očku koukne na Beccy, jak se "zubatě" usměje*

[golux]

Ale no tak... přece když ho sežereme, nic nám nezbyde... směje se

[Phillip]

tak...přesně jak dáma pravila...*hupsne za golux, jako že se jde schovat. No, prostě se opře za ní o bar*

[Rebecca Altamirano]

Přesně tak, to by byla škoda... Velká škoda. Zavrní tiše Phillipovi těsně u ouška, páč stojí vedle ní. Nechá svou moc kolem něj proudit a ovíjet se kolem jeho těla, jako chladivě hladká, saténová přikrývka.

[Phillip]

*až se zachvěje po celém těle, když ucítí Beccy a slastně přivře oči* tohle bych mohl brát jako opíjení tanečníka...*zazubí se a oči mu jiskří*

[Rebecca Altamirano]

Ber si to jak chceš. Zadívá se mu do očí. A až bude Robert sát tvou sladkou krev, můžeš myslet na to, že to jsou moje špičáky, které ti pronikají do kůže... Řekne tiše. V očích jí probleskne vzrušení a touha po krvi, ale zmizí tak rychle, že je to jen pocit. Dokonale se ovládá a kousek od něj odstoupí a usměje se.

[Margarit Black]

Já ho přece nechcu sežrat, já si ho jen sem tam půjčím *usměje se a pozoruje Philipa a Beccy, trochu ju bodne žárlivost, že mu nemůže dát to, co Beccy, ale rychle to zaplaší* Teda, jestli mladý pán dovolí *uculí se na něj*

[Phillip]

Beccy: a kdo říká, že to bude Robert?*zamrká na ni a chvilku ji zálibně pozoruje*

Meg: ale jistě...tobě to mladý pán dovolí...*jakože mávne blahosklonně rukou a přešustí zpátky na své místo* co by nedovolil, že..

[Rebecca Altamirano]

Pozvedne obočí. A kdo by to měl být? Že by nějaké změny? Tázavě na něj pohlédne. Nech mě háda... Zamyslí se a po chvili na něj pohlédne. Že by Theresa? To nevím nevím, jestli nebudeme žárlit, že holky? Zatváří velmi vážně, ale v očích jí vesel jiskří.