I. Hříšný ples

[Margarit Black]

(to by bylo lítání zdarma:))

*usmívá se a doslova na něm leží, má zavřené oči*

[Styx]

(si dělejte ještě legraci:))

Asher: +tak kvůli tomuhle ho vyzvala k tanci, aby pocítila, jaké to je vznášet se nad parketem a nedotýkat se země, zažít něco, co ještě nezažila, připadá si jako pírko labutě, pomalu se vznášejíci ve vánku, dívá se mu nahoru do očí a pro tuto chvíli vnímá jenom ty nebesky modré hlubiny, které ji tak přitahují+ Obstojné? Tančíte nádherně. Je to skutečný zážitek +zašeptá a užívá si ten tanec, pri otočce se málem lekne, že mu ulítne z náruče a instinktivně se ho pevněji chytne a rozesměje se+ Vy si se mnou hrajete, Ashere

[Asher]

Styx: Usměje se jak andílek. No...jenom trošičku. Já si hraju moc rád. O kousek k ní přiblíží tvář a dívá se jí do očí.

[Manori]

Cass*zasměje se* prcháš z lekce tance?*koukne na hodiny* ale už je dost pozdě...co se spíš přesunout pomalu domů?*navrhne*

[Jean-Claude]

Asher: hm..jen aby pak ještě nějací přišli...*cuknou mu koutky* tedy dobrovolně...*a zvedne se pomalu k odchodu..*

Styx: *objeví se u ní, jen tak* jdu se rozloučit, mademoiselle Styx..bylo mi velkým potěšením být vaším hostem, nicméně se budu muset již vzdálit...*naznačí polibek ruky*

[Asher]

Jean-Claude: Tak toho bych se tolik nebál. Vždycky se najde dost a dost zvědavců, toužících po nebezpečí a vzrušení. A přesně toho se jim u nás dostane. Usměje se nanejvýš hříšně.

[Castiel]

Domů? Ale kam domů? Nechce se mi od tebe *posmutněle...pohladí ju*

[Manori]

hmm...*usměje se* a co ke mně do Londýna? místa je tam dost...ani nájemníky o patro níž zatím nemám, takže tam se určitě jeden andílek vejde...*zamrká na něj a nakloní se k němu* však se tě nemíním pustit..*šeptne*

[Castiel]

*šibalsky se usměje a souhlasně přikývne, chytne ju kolem pasu jdou se rozloučit se Styx*

[Margarit Black]

*odtáhne se od Philipa* Myslím, že pro dnešek toho na mě bylo už dost *pohladí ho po tváři* Je čas jít... *trochu smutně* Já směr Lesbos, ty směr Slasti...asi...*pokrčí rameny*