Jídelna

[Wenai Lafayette]

+v jídelně hoří oheň v krbu a na stole je nachystaná přímo hostina, pečená žebýrka, husa, kuřeta, holoubata, mísy chleba a brambor... Wenai si sedne na jeden konec stolu a začne si nandávat žebírka+ Posaďte se a nabýdněte si.

[Geralt]

+sedne si na jednu z volných židlí+ vaše rodinné sídlo je rozlehlé pro jednu křehkou ženu +vezme si holoubata a chléb a začne jíst+ Název je poněkud zvláštní, nicméně, mi přijde, že nejste zlá +pozvedne koutky přes stůl+

[Wenai Lafayette]

Nejsem křehká, když se mi to nehodí. Vybojovala jsem už mnoho bojů. Divil byste se. +mrkne na něj+ A taky tu nejsem sama. Bydlí tu se mnou můj bratr Viktor, který je teď zřejmě u přítekyně a Ještěrena, ten je pryč, má nějakou práci... A samozřejmě několik sluhů. Kteří jsou vám odteď k disppozici.

[Geralt]

Rád s vámi změřím své síly madmoiselle Wenai. Víte, já bych řekl, že jste sama víc, než byste chtěla+obírá žebírka, dává si je do úst+ Vaše šlechetnost, nechť vás provází celým životem

[Wenai Lafayette]

+nakrčí nos, protože tohle se snaží utajit před sebou i světem+No tý já se nejspíš nezbavim. +řekne si spíš pro sebe a naleje si ze džbánu pivo+

[Geralt]

+všimne si její reakce a tak nehodlá dál rýpat a přistaví svůj pohár, aby mu také nalila+ Jaká toť škoda, že se mnou necestoval můj věrný druh Marigold, obveselil by nás veselou písní, či zpěvem. Já takový dobrý společník jako on nejsem +usměje se na ni+ ale za to vám mohu povyprávět různé příběhy, které se vám mohou zdát jako pohádky

[Wenai Lafayette]

Pravda, vy jste musel na svých cestách zažít mnoho zajímavých věcí. +naleje mu do korbele+ Myslím, že mi můžete být dnes večer dobrým společníkem jako kdokoli jiný. +usměje se na něj a mrkne, pak si vezme svůj korbel a rozvalí se na chase longue u okna, vedle jsou ještě nějaká křesla, pak mávne na M?alteziuse a ten k ní přistavý takový ten pojízdný stoleček s akloholem, naleje si do svého piva medovinu+

[Geralt]

+utře si ruce do ubrousku a pohodlně se posadí pod slečnou na zemi, pokrčí jedno koleno pod sebe, a o druhé si opře ruku a musí se usmát+ Víte já je vlastně ještě nikdy nikomu nevyprávěl. Tak třeba chtěla byste slyšet o zlatém drakovi, nebo o vyléčené strize, či o dryádách, víte co jsou to dryády madmoiselle Wenai? +upře na ni své světlé oči, ve kterých se díky ohni odráží třpyt+

[Wenai Lafayette]

Nee. +vyjde z ní pomalu, když se ztrácí v jeho očích+

[Geralt]

Dryády jsou ženy jenž žijí v nekonečné zeleni lesu Brokilon +začne vyprávět hlubším hlasem, jenž rezonuje tichem+. Nemají mezi sebou žádné muže, vždy si najdou partnery jen za účelem obtěžkání a pošlou je zpět. +ušklíbne se+ Nikdo vlastně neví, kde je hledat. +odhodí si pramen z tváře a stíny si podivně hrají s jeho jizvou+ V lese se pohybují tak tiše, že o nich nevíte, Maskují se přírodními barvami a když někdo vstoupí do jejich teritoria, živý se odtud nedostane. +pak se samolibě usměje+ Až na mě, nazvali mne Gwynbleiddem, bílým vlkem. +pohlédne na ni+