Pokoj pro hosty

[Geralt]

+Do oka mu padne věc podobná hřebenu, jen má nějak víc štětinek, než hřeben u nich doma, rozhlíží se dál a najde skleněnou lahvičku, velmi podobnou tvaru přirození, je jemně vrobkouvaná. Posbírá co našel a je zpět u ní+
+štětinky kartáče přejedou Wenai po nahých ramenou, jemně jimi zatlačí. Skloní se k ní a těsně pod uchem ji kousne+

[Wenai Lafayette]

+snaží se zachytit, co to dělá a pak ucítí kartáč, po kousnutí tichounce zasyčí+

[Geralt]

+putuje štětinkami na ňadra a krouží jím kolem bradavek, občas po nich přejede, pak je oblízne jazykem a nečekaně ji políbí na jiném místě, v ohbí lokte, stiskne kůžičku zubama a nasaje ji+

[Wenai Lafayette]

+během těch hrátek jí bradavky ztvrdnou a vztyčí se, pak se překvapeně nadechne+

[Geralt]

+jeho vlasy ji polechtají na bříšku, když ji poškrábe vousama na popíku a pak se přisaje na prsu a laská ztuhlé bradavky, pak se zase tiše odtáhne+

[Wenai Lafayette]

+s napětím a vzrůstající touhou očekává každý další dotek, když ucítí jak jí laská bradavky tiše zavzdychá+

[Geralt]

+ponoří ruku do vody aniž by to žbluňklo, to on umí, být tichý, a pohladí ji po závojíčkách, jen letmo se jich dotkne a zase dá ruku pryč. Vezme si skleněnou lahvičku a přejede jí Wenai po krčku a dá ji pryč+

[Wenai Lafayette]

+zachvěje se, když ucítí jeho ruku, pak sebou ale cukne, když ucítí něco studeného skleněného na krku+

[Geralt]

+z ničehož nic ji prudce políbí a vsaje spodní ret. Lahvičkou putuje Wenai po bříšku a trochu na ni tlačí, vroubky jí lemují bříško. Rukou jí roztáhne stehna a chytí do prstů poštěváčka a začne ho mnout+

[Wenai Lafayette]

+polibek mu oplácí, ale když se jí dotkne mezi nohama musí zasténat+