od Eternity » čtv led 28, 2010 4:18 pm
Morf: Ahoj lásko. Tak si dojdi pro skleničku. Nebo se napij z mojí. Moc ráda tě vidím, stýskalo se mi už. Jak ses měl? +nabídne mu svou sklenku a druhou rukou, mokrou od pěny, ho pohladí a pěnu ze hřbetu ruky mu otře o tvář s rašícím strništěm, pěna se chvíli, než ji Morf setře, udrží a vypadá jako bílý plnovous. Et se tomu zasměje a Morf zašklebí.+
„Jakýkoli náhled na realitu, který není zvláštní, je lživý.“ Nail Gaiman