Pokoj pro hosty

[Wenai Lafayette]

Nádherný bílý vlk a zrzavá liška. +usměje se+ Umíš i čarovat.

[Geralt]

+usměje se+ to jsou jen zaklínačské triky, ale počkej, něco pro tebe mám +vyleze z postele a chvíli se prohrabuje zavazadlama až vytáhne malou lahvičku, vleze si zpátky za ní a dá jí ji do ruky+ tohle je Bílý racek, budeš mít po něm nádherné sny

[Wenai Lafayette]

+otočí se na břicho a zamává nohama ve vzduchu při tom obrací lahvičku v rukou a prohlíží si ji, zasvítí jí oči+ Nějaká droga?

[Geralt]

+usměje se a oči mu blísknou+ nene, jen výtažek z bylinek, Černý racek, to je droga, ale bílý ti neublíží a ani se na něm nestaneš závislá, je to podpůrný prostředek, který u nás používají vědmy a vědmáci, aby osvobodily svou mysl

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj+ Osvobodit mysl? K tomu mi stačíš ty. Než jsi přišel, byla jsem v takovém zvláštním spánku i když jsem byla vzhůru. A ty jsi mě z něj probudil a u kázal nevídané.

[Geralt]

To mne těší, opravdu moc. Nemusíš to pít hned. Schovej si to na někdy.
Jsi jako rozkvetlá růže uprostřed zamrzlého sadu zasypaném sněhem. Jako okvětní lístky třesoucí se studeným větrem čekajícím na teplé lidské pohlazení...

[Wenai Lafayette]

A ty jsi ten kdo přišel a svým dechem rozpustil jinovatku... Kdo se přestal bát trnů a vzal ji do rukou.

[Geralt]

Co může být krásnější než vdechnout sílu žití a probudit touhu opět být? +usměje se+ Jsi Wenai, Čarokrásná, moje

[Wenai Lafayette]

Tvoje +zašeptá jako ozvěna a zkoumavě mu hledí do očí pak potřese s lahvičkou+ Za jak dlouho to žačne působit?

[Geralt]

+pohladí ji pohledem a pozvedne koutky+ okamžitě