Pokoj pro hosty

[Wenai Lafayette]

+dýmka jí vypadne z ruky a v očích se jí oběví zděšení a slzy+ To ne... Chci tě tady... Prosím tě, neodcházej... Tolik... už jsem toho ztratila. +pevně sevře ústa, ale brada se jí třese+

[Geralt]

Dobře dobře +otočí se a pevně ji obejme+ ššš, to nic Čarokrásná, to nic. Neodejdu, jen jsem si myslel +pokrčí rameny+ nechci od tebe odejít

[Wenai Lafayette]

Prosím, prosím. +škemrá a hlas se jí láme+ Promiň, že nejsem pořád veselá. Promiň, že nejsem dokonalá, já se tak snažím ale nedaří se mi to. Prosím promiň. +škemrá zmatená a vyděšená+

[Geralt]

Šššš, nic se neděje, já nikam neodcházím. +tiskne si ji k sobě+ přál bych si, aby když ti bude smutno, nebo tě bude něco trápit, abys mi to řekla, prosím, neplakej Čarokrásná, jsem tu jen pro tebe +hladí ji a konejší, sám sebe v duchu fackuje, že s tím začínal+

[Wenai Lafayette]

Já přece vůbec nebrečím. +potáhne nosem a usměje se, připadá si jak malá holka, že tak dala najevo slabost, ale je ráda, že je tu s ní.+ Já jsem to... statečná.

[Geralt]

Jsi velice statečná má Čarokrásná, a kdo by tvrdil opak je hlupákem. Odpusť mi prosím +přitáhne si ji k polibku+

[Wenai Lafayette]

Nemůžeš za to, to jen já. +políbí ho horkými rty, pak se usměje a zadívá se mu do očí+ Něco podniknem, chci na to zapomenout.

[Geralt]

Dobře, tak se běž nachystat na nocleh v lese, musíme si připravit brloh +zasměje se a pohladí ji po zadečku+

[Wenai Lafayette]

Dobře. Zachvíli jsem zpátky. +usměje se a mrkne na něj+

[Geralt]

Dobrá +když odejde, obleče si svoje oblečení, přehodí si přes prsa svůj meč a pouzdro s lukem a toulec se šípy. Do vaku naháže všechny potřebné věci, přibalí tam tlustou deku, dýky a láhve s vínem, co zůstali na stolku+