Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Viktor Lafayette]

+zrak mu sklouzne na bílý jemný krk a neodolá pokušení, kousne ji, až tam zůstanou otisky, pak místo olízne jazykem a přisaje se k němu+

[Syriana Spinnel]

Och +zasténá napůl bolestí, napůl vzrušením. Pevně se ho chytne za ramena a pánví mu vychází vstříc+

[Viktor Lafayette]

+z úst mu unikne zvířecí zasténání spíš zavrčení v očích má divoký pohled, bere si ji celou, jak jen může+

[Syriana Spinnel]

+nemůže nic jiného, než se mu celá oddat, připadá si hrozně drobně v jeho náručí. Zakloní hlavu trochu dozadu a rty má zkousnuté vzrušením+

[Viktor Lafayette]

+s výkřikem se do ní udělá, ještě nějakou chvíli přiráží a pak strne nad ní, vlasy přes obličej, v očích zvláštní výraz+

[Syriana Spinnel]

+cítí se podivně šťastně, když v ní dokoná, hladí ho po zádech, pak ale zaznamená změnu a pohlédne na něj+ co je? +dostane ze sebe jen primitivní otázku+

[Viktor Lafayette]

+usměje se, lehne si vedle ní+ Nic lásko, chvíli jsem ml pocit že infarkt, ale jsi to ty.

[Syriana Spinnel]

+zatváří se a zavrtí hlavou, pak ho pleskne po zadečku+ tyy, +začne se smát a políbí ho na rtíky+

[Viktor Lafayette]

+usměje se a spoutá její rty v polibku+ Tak dneska budeš plánovat naši svatbu?

[Syriana Spinnel]

+poddá se polibku a když ji opět osvobodí usměje se+ no nejspíš bych měla, jelikož už se blíží +uculí se+ a my nemáme ještě vůbec nic vyřízené +trochu se zamračí nad tou vidinou věcí co se musí zařídit+ Ty co, prchneš? +zasměje se+