Tirage

[Fabien]

(Rada pro Tir - vážně se stačí dobře uvolnit... )

Tir: +Jak se Tirage pohne, pohne se i on. Vážně se snaží být ohleduplný a opatrný, ale touha (nebo chtíč? ) ho pohánějí k zrychlování jemných pohybů a intenzitě. Hraje si s jejím poštěváčkem jako s nějakým chirurgickým nástrojem..to znamená, že velmi profesionálně . Bezděčně zasténá, jak prožívá její úzkost. +

[Tirage]

(jasný. ale někdy se to líp řekne, než udělá.)

Fab: lape po dechu a hruď se jí zvedá a propadá. má tendence chytat ho za ruku, která si hraje s jejím poštěváčkem, ale jen se ho dotáká prsty na předloktí a druhou ruku mu položí na prsa. dívá se na jeho obličej, jeho výraz a spolu s jeho steny ji to stále víc vzrušuje.

[Fabien]

Tir: + Propadne úplně jejímu tělu, z poštěváčku sveze prsty níž a naplní i její druhou dírku. Ví, že už dlouho nevydrží a že vyvrcholí za chvilinku, ale chce na ni počkat. Je tak nádherná, až ho to dojímá.+ Tir...+ víc toho nedokáže říct, protože v ní expoduje.+

[Tirage]

Fab: přejíždí prsty a i nehty po jeho bradavkách. pak ucítí přesun jeho ruky a zakloní hlavu a zavře oči. sténá a vzlyká. a vyvrcholí hned po něm. prudce oddychuje a je naprosto vláčná, jako bez kostí a bez vůle. zase ho hledá rukama a přitahuje ho k sobě. Fabienku, děláš si se mnou co chceš... tulí se k němu a líbá ho někam, neví kam, má zavřené oči.

[Fabien]

Tir: +Zhroutí se a nechá Tir, aby ho k sobě přitáhla. Cítí její polibky, prsty a nehty, ale už vůbec nemůže mluvit, myslet...Jen vnímá její vůni, nasává ji celým tělem, tiskne tu milovanou bytůstku k sobě.+ Ano, dělám...+vydechne nakonec a opatrně otevře oči, aby se podíval, jestli už není v nebi.+

[Tirage]

Fab: pomalu se v jeho náruči dostává do normálu. svalový tonus veškerý žádný, ale je šťastná v jeho náručí. hladí ho ve vlasech, mírně a jemně po předchozích bouřlivých chvílích. děláš si se mnou, co chceš a já si nemůžu pomoct a dovolím ti to... asi tě za to nesnáším... trošku zase bojuje sama se sebou. a možná... políbí ho do vlasů. možná že je to proto, že tě miluju...

[Fabien]

Tir: +Culí se na ní a hladí ji po tváři a ve vlasech.+ Nádherně mě nesnášíš, ještěřičko...Možná proto tě tak miluju...+Chtěl by jí říct spoustu zamilovaných nesmyslů, ale nemá na to sílu. Tak se na ní jen připitomněle usmívá.+ Co to dáváte tady do kafe? Nějaké povzbuzovadla?

[Tirage]

Fab: zašklebí se a trochu ho popleská po tváři. otrušík! jestli myslíš nějaký afrodiziaka, tak ne. to už bych s tebou asi nevydržela. prohlíží si ho, jak je spokojený s ní i sám se sebou a musí mu dát pusu. takovou tu na nos. ty se směješ. ale na to olíbávání nedošlo... a asi jen tak nedojde. cítím, vůni zázvoru, budeme muset jít dolů. a já mám hlad! vyklouzne mu a hrabe se z postele.

[Fabien]

Tir: +Hmátne po ní rukou, ale ona mu vyklouzne.+ Po každém krásném zážitku následuje spravedlivý trest. I když...zázvor tu vážně voní...budu se muset oblíknout...mučíš mě! +Štrachá se po posteli, pak se z ní skulí, na zemi po čtyřech hledá nějaké oblečení a skučí.+

[Tirage]

Fab: skloní se nad ním, ještě nahá. co děláš? jak tě mučím? dělala jsem všechno, co jsi chtěl... kouká na něj mírně nechápavě. proč trest? pohladí ho po zádech.