Bar - balkon

[Manori]

Asher: na to nepotřebuju ani bystrozorský výcvik..*uchichtne se* ale...a znám onu osobu?*povytáhne obočí zvědavě*

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: Opakuj po mě, aby sis to pořádně zapamatoval. +pohladí bičík a švihne ho po zadečku+ Už! +švih+ Nikdy! +švih+ Nebudu! +švih+ Zlobivej! +švih+ Kluk! +švih, švihá ho lehce, ale určitě to ucítí+

[Styx]

Asher: Ale to jste přece chtěl. Abych se vás bála +pozvedne obočí+ Proč najednou to zklamání? +nakloní se k němu a ztlumí hlas+ Nechcete si u mne vylepšit reputaci? Dokázat mi, že se vás bát nemusím?

[Nathaniel]

Wen: Začne se pod jejími ranami kroutit a tiše kníkat. Už - nikdy - nebudu - zlobivej - kluk. Poslušně opakuje a oči se mu lesknou.

[Syriana Spinnel]

(mi asi usnul ten můj zubatej hošík )

[Asher]

Man: Myslím, že ji znáte velmi dobře. Uculí se a oči mu hoří ledovým plamenem.
Styx: Chtěl...ale kdy je člověk vlastně spokojený, když dostane to co chce? Zadívá se na ni s lehkým úsměvem na rtech. A jak bych si ji mohl vylepšit? Pozvedne obočí. Ale myslím, že přesvědčovat vás o tom, že se mě nemusíte bát by bylo lhaní.

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: No proto. +založí si ruce na prsou+ Vstaň. A doufám, že se to už nebude opakovat. +přejede si jazykem rty, protože se jí vážně líbí a začíná mít na něj vážně chuť+

[Nathaniel]

Wen: Vstane a zadívá se na ní, oči se mu lesknou vzrušením a jeho dlačí hřejivá energie, která není normálně tak poznatelná se jeho vzrušením uvolňuje jako pára hřejivě jí probíhá po kůži. Ano, slečno budu si to pamatovat. Zavrní trochu hlubším hlasem, díky kterému se až teď dá poznat, čím vlastně je.

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: Dobře. +zastčí si bičík zpět do boty, vstane a narovná se, podívá se mu do očí+ Nyní, mě můžeš políbit. +ale zní to spíš jako rozkaz+

[Styx]

Asher: Takže vy nejste spokojen, že jste dosáhl svého? +zeptá se zvědavě+ Člověku s tak velkými zkušenostmi přece nemusím radit, jak zaujmout +pousměje se+ Nevím, jestli to byl záměr, ale upřímnost ve vašich posledních slovech mě paradoxně přesvědčuje o tom, že vám mohu důvěřovat. Samozřejmě cítit k vám respekt, dokonce i ten strach... ale taky věřit.