Bar - balkon

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: +dlaněmi sjede až na jeho pevný zadeček, rty jemně polaská krk a pak v jednu chvíi do něj kousne a přitiskne jeho bedra na svá+

[Nathaniel]

Wen: Tiše vzdychne a rukama sjede přes její záda na zadeček a jemně jej stiskne, jako kopíroval její pohyby. Její tělo oblečené v latexu ho silně vzrušuje, zvědavě zkoumá křivky jejího těla a tiskne se k ní, jakoby byla jediný pevný bod, kterýho může zachránit.

[Styx]

Asher: Nemyslím si, že jste zvíře +nakloní se k jeho uchu a tiše řekne+ Naopak, popřel jste všechny mé hrůzné informace o upírech +usměje se a upije skotské, pak se zvědavě ohlédne po Syr a Aubreym+ Divíte se jí? Spousta žen touží skončit v náručí upíra... ucítit vzrušující bolest, když jim jemnou kůži na hrdle prokousnou ostré špičáky... jeho horký dech na svém hrdle... obrovskou moc, která jim nedovolí pohnout se... vznášet se ve vlnách slasti, když se upíří rty přisají na jejich tepny... cítit, jak sami ztrácí životadárnou tekutinu, přitom tím dávájí život jemu... vnímat tu rozkoš, když se upír snaží, aby se to jeho oběti líbílo +šeptá vzrušeně a to co se jí leskne v očích, není to množství alkoholu, který už dnes večer vypila+

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: +pomalu začne zvedat jednu nohu, těsně přitisknutá odhalenou kůží nožky na jeho kalhoty, polibkem opět spoutá jeho rty, nohu zastaví až na jeho boku, chytne jeho ruku a ze zadečku si ji přesune na holou kůži stehna aniž by ji zvedla ze svého těla, pak se ho chytne za ramena aby neztratila rovnováhu a stále ho líbá+

[Asher]

Styx: Bez pohnutí ji pozoruje a naslouchá jejím sugestivním slovům, nepohne se na něm ani sval, jen oči mu žhnou jako ledové krystaly a jeho moc se v okamžiku zvedne jako přilivová vlna, která může vše bez milosti smést. Pak se náhle, během jednoho mrknutí oka, objeví těsně u Styx, aniž by bylo vidět, že se pohnul, rukama se opírá po stranách jejího těla a hledí jí do tváře až ji jeho horký dech pálí na rtech. Proč mě neustále provokujete Styx? Oprvadu stále zkoušíte, co vydržím? Jeho hlas je zhrublý vzrušením i sebeovládáním, které vynakládá, aby si prostě hned nevzal to, co chce. Jeho moc se přímo hmatatelně vznáší kolem nich, vzduch jakoby jiskřil, nabitý elektřinou, která ale nehřeje, ale chladí jako ledové jehly. Nebo opravdu tolik toužíte po tom, cítit mé rty na vaší kůži? Mé špičáky pronikající vaší hladkou, dokonalou kůží? Šeptá jí těsně u rtů, až jí jeho vlasy jemně lechtají na tváři. Toužíte po tom jako já toužím vidět vaše vlasy rozhozené po mém polštáři, slabý pramínek krve, stékající z ranky na vašem hrdle a vsakující se do mých bílých příkrývek? Stiskne čelisti a malinko se odtáhne a je vidět, jak má svaly stažené naptětím, jeho jizvy tak vystoupí ještě zřetelněji. Tak řekněte, co chcete? Zavrčí temně a propaluje její tvář pohledem.

[Nathaniel]

Wen: Pevně ji drží přitisknutou na svém těle, intenzivně ji přejíždí rukou po stehně až k okraji šatů a pokaždé když se vrátí, zajede trošku dál. Pomalu kroutí pánví proti jejímu klínu, takže cítí jeho vzrušení.

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: +přestane ho líbat, jednou rukou mu přejíždí po zadečku, dívá se mu zpříma do očí s trcochu povýšeneckým výrazem+ Řekni mi, co bys teď chtěl. Přesně. Nic nevynechej.

[Neferet]

+z křesla skrytého ve stínech sleduje dění kolem sebe, mírně se mračí a upíjí červené víno, když vidí co Styx vyvádí průdce se narovná a nespouští z nich oči, mračí se čím dál víc a přemýšlí co ta holka zase blbne, Fata měla pravdu - sebedestruktivní dendence+

[Nathaniel]

Wen: Dívá se jí do očí. Chtěl bych se vás dotýkat, líbat, hladit vás úplně všude. A chtěl bych být váš, úplně celý. Aby jste si se mnou dělala, co chcete. Šeptá do jejích rtů, jako by se bál, že to uslyší někdo jiný. Vzhlédne a zadívá se na ní jako ztracené štěně, které neví, jestli bude pohlazeno nebo nakopnuto.

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: +stoupne si na obě nohy a udělá krok vzad, aby se nedotýkali+ Sežeň láhev šampusu a skleničku. Jednu. A přijď do šatny, dozadu do šatny. +řekne tónem nepřipouštějícím odmítnutí, otočí se a jde do šatny+