od Tirage » pon bře 15, 2010 11:40 pm
Fab: políbí ho na tvář. a pak krásně a hluboce na ústa. doufá, že ho tím trochu oblbne. mám tě moc ráda, Fabienku... a celýho... trochu ho hypnotizuje líbáním a očima. a pak mu do ucha zašeptá podivná slova, kterým kupodivu rozumí, že zamenají: lež. nehýbej se. neboj se. a on nemůže neposlechnout. trošku se jí změní oči. a najednou vypadá malinko jinak, než ji zná. svým normálním hlasem mu říká melodicky, jako miminu, ale normální řečí: já ti neublížím. neboj se. za chvilku to bude, to nic není... pořád mluví a položí mu dlaň na podbřišek a do druhé ruky vezme břitvu. zadívá se na ni a kolem se roztančí modré plamínky. pak zhasnou. Tir na ni foukne a kov vychladne. a pak zvedne ruku z jeho břicha, zamává jí a za chvilku jí v ní přistane kelímek. tímhle se normálně holím ... bylinky... řekne mu a napatlá ho takovou kašičkou, hezky voní po heřmánku a levanduli. a potom velice opatrně začne s holením. tím spíš, že Fab z toho všeho má zážitky a krve by teklo asi opravdu hodně, když došlo k jejímu stěhování... a podaří se jí to bez jediného škrábnutí. i když se musí kousat do rtů, aby se Fabienovi nesmála - kvůli erekci a taky, jak se, chudinka, bojí. ona je už vysmátá - má to za sebou. dokončí to a zeptá se ho. chceš taky někam píďalku, Fabienku? a nemůže si pomoct a políbí ho na špičku penisu.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.