Moje ložnice

[Rebecca Altamirano]

A kam jsi chtěl jet? Zpátky do Rumunska? Tváří se naprosto lhostejně, jakoby se ptala jen tak, mezi řečí. Takže ty máš tajemství? Maska lhostejnosti popraská a opadne. Zvědavost je silnější no:) Ale k čemu ti jsou tajmeství, když je nesdílíš aspoň s jedním člověkem? Hmm? Zavrní mu do ouška, olízne ho a jemně zkousne. To pak přece vůbec není ono...Zašeptá mu do rtů a políbí ho.

[Charlie Weasley]

Jo do Rumunska, poslední dobou se tam o draky zajímá hodně lidí nakrčí znechuceně čelo někteří se dokonce nebojí krást nám vejce přímo pod nosem ošije sebou a jen tak nepřítomně si přejede prstama přes kůži jak má tu novou jizvu no už to tak vypadá, že mám tajemství culí se tak třeba ti svěřím, že když jsem byl malej s Billem jsme zahrabali na zahradě všechny obnošené boty kření se Co kdybych ti řekl, že se mi nechce od tebe? dívá se na ni pozorně, jak se na to bude tvářit

[Rebecca Altamirano]

Lidi dokážou být neskutečný mrchy... Souhlasí znechuceně a na chvíli se zadívá na jeho novou jizvu. Jemně po ní přejede prsty. Co se vlastně stalo? Zeptá se tiše a zadívá se mu do očí. No pááni, tak to je vážně děsivý tajemství. Zatváří se přehaně vyjeveně ale pak se hned zasměje, ale při jeho poslední větě se zarazí a zatváří se velmi vážně. Pohlédne mu do očí a chvilku se na něj jen dívá. Studuje ty tvrdé, ostře řezané rysy a potřese hlavou, až jí několi pramenů vlasů spadne do tváře. Netrpělivě je odhrne stranou. Tak řeknu, že ani mě nějak ne... Odpoví tiše a uhne pohledem jako první.

[Charlie Weasley]

Prstama zhrublýma od práce jí odhrne spadlé prameny z tváře a drží její líčko v dlani. Když uslyší její tichounkou odpověď, tvář se mu rozjasní a roztáhne se v úsměvu, lehce si ji přitáhne k sobě a hluboce ji políbí Já věděl že jsem neodolatelný uculí se a drží ji v náručí No co se stalo... chvíli přemýšlí, kde začít Dostal jsem nabídku jednou za čas ulít bokem dračí vejce, hodilo by mi to asi 1000 galeonů za kus řekne znechuceně samozřejmě jsem to nepřijal. Tak se mě pokusili ještě dvakrát přemluvit, když jsem i potom odmítl, rozhodli se jednoduše se mě zbavit, jako překážky pokrčí rameny a Beccyiny vlásky ho zašimrají na krku tak nějak jsem odolal

[Rebecca Altamirano]

Přitulí se k jeho ruce jako ztracené kotě a zavře oči. Ta drsňačka, jakoby si vzala dovolenou. Při jeho poznámce o neodolatelnosti se uculí a vzhlédne k němu. Asi jo. Mrkne na něj. Hmmm.... Přivře oči při jeho vyprávění o Rumunsku. To je dobře, že jsi odolal. Usměje se a pohladí ho po tváři. Jediné co mě mrzí je to, že jsem tam nebyla s tebou, abych tě viděla, jak je vyřídíš. Blýskne jí vzrušeně v očích. Po boji mám totiž vždycky hroznou chuť na sex. Pořádný, tvrdý sex, s krví nepřátel na rukou. A na rtech. Zavrní hlasem, podbarveným temnou vášní a vzrušením z té představy a políbí ho na hranu čelisti, páč výš nějak nedosáhne:).

[Charlie Weasley]

úsměv mu z tváře zmizí tak náhle, jako by ho někdo odčaroval nikdy bych nechtěl, aby tohle někdo viděl, mě jak... hlas se mu na chvíli ztratí jak zabíjím. A navíc, ta krev byla většinou má, ten řez na ramenou byl dost hluboký. Ale už se o tom nebavme, stačí že se mi zdá o tom, jak držím jejich duše v rukou a ony my prokluzují. Vědět to má rodina, tak mne nechají zavřít do Azkabanu dodá tiše Ale co ty krásko jedna krvemilá, nemáš hlad? ptá se, protože pohled na ni ho trochu vyhuká, ale samo, že to nedává znát. No jo, trocha starosti no

[Rebecca Altamirano]

Jenomže jsi zapoměl na důležitou věc, Draku.... Zadívá se mu pevně do očí. Že já nejsem jen tak někdo. Vážně pochybuju o tom, že by mě pohled na tebe při boji o svůj život, nějak vyděsil nebo přinutil, abych tě... Zarazí se. No...to je jedno. Máš pravdu, nebudem o tom mluvit. Jen mi dovol ještě jednu poznámku, nebo spíš otázku k zamyšlení... Byla by snad tvoje rodina radši, kdyby ses nechal zabít? Pozvedne obočí. Hlad? Zatváří se zamyšleně. Těžko se mi to říká, ale dnes už ne. Nebo minimálně už nebudu pít tvoji krev, mohlo by ti být špatně. Usměje se na ně, téměř něžně. Téměř, drsňačka už je zpátky doma:)

[Charlie Weasley]

Já vím, že nejsi jen tak někdo chytne ji za bradu a přitáhne si ji k polibku nechtěl bych, aby mne u toho viděl kdokoliv z toho důvodu, že sám bych to prostě vidět nechtěl chudák neví jak to má vysvětlit Moje rodina zatváří se trochu si hodně zvykla na to, že je lidé mají za takové jakými se vždy považovali a raději by, abych nezabil, jen zranil. Nechme toho +vstane a přejde k baru, nalije si skleničku a kopne ji do sebe, pak se otočí+ dneska bych ti už ani svoji nedal, protože je tak naředěná absinthem, že bys byla opilá +zakření se, ale není to Ten úsměv+

[Rebecca Altamirano]

Poslouchá ho s mírně zachmuřeným pohledem. V tom případě už je preventivně nemám ráda. Zamračí se při představě, že by byli radši, kdyby si zachoval pochybnou svatozář, než aby si zabitím někoho jiného zachránil krk. To se jí prostě bytostně příčí. Sice už mlčí, ale je vidět, že jí to sere. No, opilá už jsem nebyla dlouho, docela bych to zas chtěla zažít... Koukne na něj jakoby nad tím vážně uvažovala, pak se ale zasměje. Ne vážně, dnes jsem úplně a naprosto spokojená. Usměje se jako tygr, co posvačil domorodce:)

[Charlie Weasley]

To po tobě ani nikdo přece nechce krásko, stejně je asi nejspíš nikdy neuvidíš, no možná Billa, ale ten je v pohodě. se skleničkou v ruce nad tím jen tak mávne, i když vidí jak se teda tváří Nech to být, dlouhozubko moje. Ty jsi nebyla dlouho opilá? No tak já se pro tebe zase brzo asi obětuji řekne to takovým tím útrpným, ale pobaveným tónem o to tě nemohu nechat ošizenou. A vůbec, jak ti chutnám? zvedne zvědavě obočí