Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Syriana Spinnel]

+sedne si mu mezi nohy a opře se zádama o jeho hruď a dívá se po pokoji+ a ne, nebude tam les +řekne po chvíli+ bude tam pokračování té tvojí stěny

[Viktor Lafayette]

No mohl by tam být les, s vílou. Takhle nějak, +načrtne to+

[Syriana Spinnel]

Tak si říkám, že je škoda, že já neměla takový pokoj, to by se mi snilo, když jsem byla dítě +usměje se a líbne ho na tvář+ tak šup šup, zase do práce +vyskočí a jde to donatírat, aby už mohla začít opravdu malovat+

[Viktor Lafayette]

+usměje se, plácne ji po zadečku a taky se pustí do práce+

[Syriana Spinnel]

+konečně má tu stěnu dodělanou a hrubými črty tam nastíní tu vílu a jezírko. Uplně se do té práce ponoří a nevnímá nic kolem sebe, když má po hodinách práce hotový les, začne malovat vílu a je zvláštní, že má Nicciny rysy+

[Viktor Lafayette]

+začne malovat toho rytíře na koni a hvězdy+

[Syriana Spinnel]

+když je hotová má ruku zdřevěnělou od práce a v drdolu napichané asi čtyři různé štětce různých barev. Kriticky poodstoupí od stěny a chvíli se na ni dívá, pak si vezme hůlku a kouzlem vyšle vánek na hladinu a ta se rozvíří, víle povlávají vlásky a ptáčci na stromě sebou ošívají+

[Viktor Lafayette]

+stoupne si vedle ní a chytne ji za pas+ Je to nádherné, lásko. A ty jsi taky umělecký kus. +usměje se na ni, když vidí že je upatlaná od barev+

[Syriana Spinnel]

+zvedne k němu hlavu a usmívá se+ myslíš? to víš, každá práce vyžaduje svou daň +tak se mu nakroutí do takové té malířské pozice+

[Viktor Lafayette]

+usměje se a políbí ji+ Teď budem muset jít do vany. +pohladí ji po zadečku+